1. Úvod

Komunikativní funkcí výpovědi rozumíme cíl (účel), pro který byla mluvčím vzhledem k adresátovi vyslovena (napsána).

Existují 4 nejvýraznější komunikativní funkce výpovědi:

KF oznámení, KF otázky, KF výzvy, KF přání.

Formální prostředky pro vyjadřování těchto výrazných komunikativ­ních funkcí jsou z různých rovin jazyka, ustálené útvary těchto prostředků nazýváme komunikativní výpovědní formy.

a) prostředky lexikální (z roviny slovní zásoby)

- tázací slova zájmena - Kdo to byl? příslovce - Kde byla?

 modální výrazy - částice Kéž by přišla.

b) prostředky tvaroslovné - slovesný způsob

Věty s komunikativní funkcí výzvy většinou obsahují sloveso v rozkazovacím způsobu.  V dalších podkapitolách se seznámíte i s příklady, kdy tomu může být jinak.

c) prostředky zvukové (fonické): druhy intonací.

Pozn. Na 1. stupni se v učivu o druzích vět užívá pojmu  "melodie", protože žáci vědí, co je melodie, pojem  "intonace" je pro ně příliš abstraktní, je to pro ně  pojmenování čistě značkové. Melodie označuje průběh výšky  hlasu (relativní, u různých lidí je různý), při intonaci  myslíme na absolutní výšku hlasu.

Kombinací těchto prostředků se vytvářejí výpovědní formy.