Jde o setkání přestavitelů hlav států z různých koutů světa - Japonsko, Francie, Anglie, Německa, USA. Vycházím ze znalosti představitelů vlád těchto zemí. Je zde zřejmá vzájemná diskuze - interakce,která neprobíhá zrovna v přátelském duchu. Z pozice pana Busche lze odvodit určité odmítavé gesto (neverbální komunikace), určitou míru nadřazenosti - v přítomnosti dámy by měl povstat. Ostatní členové schůzky zaujímají pozici nátlaku - stojí, zatím co prezident Busch je v pozici podřazené, zatím to vypadá, že jeho názor je jediný a možný. Představitelé evropské a japonské kultury přesto respektují jeho způsoby chování i myšlení. Paní premiérka Merkelová uplatňuje svůj osobní přístup a nejspíš uznává, že její přístup nebo způsob myšlení a chování není lepší nebo horší než jejího zahraničního kolegy, neboť je z druhé fotografie evidentní, že došlo k určitému porozumění, zlehčení situace.
Každý z aktérů více či méně hájí svá stanoviska - uplatňují dovednost poslouchat, pozorují, interpretují, anylyzují, snaží se najít souvislosti.