S návštěvou cizí země se mi vrací vzpomínky na kulturní šok v pozitivním slova smyslu. Se svými dětmi jsme navštívili Itálii a vydali se na místní trhy, kde dcera ztratila peněženku, ale my jsme to nezaregistrovali. Procházeli jsme kolem stánků a stále slyšeli křik jedné z místních prodavaček. Neznalost jazyka nás samozřejmě velice znevýhodňovala, ale paní mávala nad hlavou peněženkou,která vypadala přesně jako ta mé dcery. Po zjištění, že ji opravdu ztratila, jsem se k ní vydala, a ona mi ji vrátila. Syn, který ovládal částečně angličtinu, se s paní celkem dobře domluvil. Překvapení z poctivosti italské prodavačky, kdy si mohla obnos ponechat, protože v davu lidí by se na to nepřišlo, mne fascinuje dodnes.
Zde v Čechách jsem také ztratila peněženku i s adresou a značným obnosem peněz, ale nálezce ji nevrátil. Nechci tvrdit, že se v Itálii nekrade, ale byla jsem velice mile překvapena.
Kultura této země mě fascinuje stále, ale s neznalostí jazyka je spojena úzkost, co by se stalo, kdybych se v neznámém prostředí ztratila, nemohu se domluvit v obchodě, říci si nebo požádat o pomoc.