Definice interkulturní kompetence
Vymezení IK
Definic interkulturní kompetence (dále IK) je mnoho a teorii IK je věnována podrobná vědecká pozornost. Praxe, jak bývá obvyklé, pokulhává. Nelze konstatovat jednotné konceptuální uchopení daného jevu ani ustálenou terminologii. IK je multidisciplinární fenomén, což někdy vede k bezbřehosti jeho zkoumání. Myšlenka interkulturní kompetence a termín samotný k nám pronikají ze zahraničních zdrojů a teprve postupně se etablují. IK není přímo vzpomenuta v kurikulárních dokumentech (u průřezového tématu Multikulturní výchova se objevuje pouze termín interkulturní komunikace). IK přitom prostupuje celou řadou oblastí lidské činnosti. Vedle školní praxe se s ní lze setkat také v oblastech obchodu, diplomacie, práce s lidskými zdroji, zdravotnictví apod.1.
Ze všech definic lze za stěžejní považovat Fantiniho vymezení IK jako „schopnosti fungovat efektivně a vhodně v interakci s členy odlišných kulturních skupin“2 tedy „schopnosti navázat a udržet vztahy, schopnost komunikovat s minimální ztrátou obsahu či zkreslením, schopnost spolupracovat za účelem uskutečnění něčeho oboustranně potřebného či zajímavého...“3. Čili dorozumět se bez nedorozumění s představiteli odlišných kulturních rámců a kódů. Vhodné komunikace a chování v interkulturní situaci, vedoucích k eliminujících vznik potencionálních interkulturních nedorozumění a konfliktů, je zpravidla možné dosáhnout díky hlubšímu pochopení jiné kultury, jakož i kultury vlastní (kulturní podmíněnosti myšlení, chování a jednání),
Fantini vymezil 4 dimenze IK: postoje (attitudes) povědomí (awareness), dovednosti (skills), a znalosti (knowledge). Tyto figurují v různých modelech různých výzkumníků zabývajících se problematikou IKK.Spolu s komunikační kompetencí v cizím jazyce pak tyto dimenze utvářejí interkulturní komunikační kompetenci (IKK). Je totiž fakt, že v případě českých žáků se realizace IK nezbytně alespoň v části případů odehrává prostřednictvím komunikace v cizím jazyce.
Interkulturní postoje: respekt ke kulturní rozmanitosti, otevřenost interkulturnímu učení, vyhýbání se souzení, zdržení se rychlého úsudku, zvídavost a chuť objevovat, tolerance k nejednoznačnosti a nejistotě, nečernobílé vidění, empatie
Interkulturní povědomí: reflektovaný přístup k IK, vědomí o tom, co se se mnou v interkulturní situaci děje (například kulturní šok), teoretická znalost jevů z oblasti kultur
Interkulturní dovednosti: poslouchání, pozorování, interpretace, analýza, hodnocení, nacházení souvislostí
Interkulturní znalosti: víceméně specifické faktické znalosti o jiné kultuře a jejích nositelích v rovině Big-C Culture i small-culture, sociokulturní a sociolingvistické povědomí
1Deardorff, D. K. (Ed.), The SAGE Handbook of Intercultural Competence. Thousand Oaks: Sage Publications, 2009.
2Fantini, A. E. Assessing Intercultural Competence: Issues and Tools. In: Deardorff, D. K. (Ed.), The SAGE Handbook of Intercultural Competence. Thousand Oaks: Sage Publications, 2009, s. 456-476.
3FANTINI, A. E. A central concern: Developing intercultural competence. Adapted from a Report by the intercultural communicative competence. Brattleboro: World Learning, 2000. Cit dle Kostková, K. K rozvoji interkulturní komunikační kompetence studentů učitelství anglického jazyka. Pedagogická orientace, 2013, č. 1, s. 75.