Specializace vede ke zvýšení efektivity praktické funkce artefaktů, sociálních institucí i komunikace. Specializace generuje společenský význam artefaktů, tj. schopnost sloužit jako prostředek při vytváření či modifikaci společenských vztahů. Specializace se projevuje na několika základních úrovních – specializace v domácnosti (rodině), v komunitě a ve společnosti. Na úrovni domácnosti a komunity specializace nepřekračuje zpravidla vytváření užitečností (když jsou potřeba) v rámci asistenčních vztahů (vzájemná podpora a výpomoc). Naopak, na úrovni společnosti vede k výrobě standardizovaného zboží (či poskytování služeb), které je na trhu recipročně směňováno.

Systematické studium specializace se do značné míry překrývá též se studiem společenské organizace. Mezi archeologickými prameny, které umožňují studovat konkrétní podoby specializace (organizace) v dané společnosti řadíme zejména pohřební kontexty. Pokud je dostatek pohřbů s četnější pohřební výbavou, lze její složení podrobit systematickému studiu struktur – tzv. balíčků, které umožňují uvažovat o specializaci určitých skupin či kategorií (např. věkových, genderových). Dostatečně velké datové soubory lze podrobit vícerozměrným statistickým metodám, díky nimž dokážeme relativně rychle a efektivně extrahovat mnoharozměrné struktury. Některé z těchto struktur mohou souviset se specializací (např. zejména pokud se v pohřebních výbavách opakovaně objevují stejné typy artefaktů u stejných věkových či genderových skupin).


Literatura

Earle, T. K. – Kristiansen, K. 2010: Organizing Bronze Age Societies. The Mediterranean, Central Europe, and Scandinavia compared. New York: Cambridge University Press. (FILKNV1555)

Neustupný E. 2010: Teorie archeologie. Plzeň: Západočeská univerzita. (FILKNM4452)

Neustupný, E. – John, J. (eds.) 2005: Příspěvky k archeologii 2. Plzeň: Katedra archeologie FF ZČU. (FILKNV1480/2)

Sosna, D. 2009: Social Differentiation in the Late Copper Age and the Early Bronze Age in South Moravia (Czech Republic). BAR IS 1994. Oxford: Archaeopress. (FILKNV4706)

Šmejda, L. 2003: Hlavní osy variability pohřebního ritu na lokalitě z mladšího eneolitu a starší doby bronzové u Holešova, okr. Kroměříž. In: L. Šmejda – P. Vařeka (eds.), Sedmdesát Neustupných let. Plzeň: Katedra archeologie FHS ZČU, 179–198. (FILKNV1623)

O‘Shea, J. M. 1984: Mortuary differentiation and social distinction. In: O’Shea, J. M., Mortuary Variability. An archaeological investigation. London, New York: Academic Press, 87–255.


Naposledy změněno: pátek, 16. července 2021, 11.49