Dějinami muzejnictví se zabývá tzv. historická muzeologie. Sběratelství, tedy činnost hromadit předměty, které člověku něco připomenou nebo jsou jednoduše krásné, je dána zřejmě od nepaměti. Proto nejstarší známé sbírky vznikaly již ve starověku. Nejdříve se jednalo především o sbírky chrámové, kde se hromadily především votivní dary božstvům, ale záhy se sběratelství věnovala i světská elita v podobě rozličných vojenských kořistí i hromadění obecně vzácných předmětů. Nejstarší takto založená a doposud existující sbírka je z Číny, kterou založil ve 3. století př. n. l. první císař Čchin a doposud ji lze spatřit v Pekingu a Tajpeji (k rozdělení došlo na základě politického vývoje Číny ve 20. století).

            Středověké sběratelství bylo zásadně ovlivněno křesťanstvím. S tím také souvisí nový fenomén sběratelství, který se zaměřoval na shromažďování relikvií světců. Pro ně pak byly mnohdy vyráběny relikviáře ze vzácných materiálů a i ty samy o sobě se stávaly věcí prestiže. Bylo ctí každého významného svatostánku budovat vlastní chrámovou sbírku pokladů, kde se však tedy mezi vynikajícími předměty bohužel nacházela i mnohá falza. Mezi nejvýznamnější dosud existující sbírky tohoto charakteru patří sbírky kláštera v Saint-Denis, katedrály Notre Dame, v Chartres, Remeši, Cáchách, Westminsteru a podobně.

            Renesance podnítila nový fenomén, kterým byly tzv. kabinetní sbírky. V období novověku se tvorba sbírek stává doslova módou. Pro každého hmotně zajištěného muže představovala věc prestiže. Tento fenomén, vzniklý v Itálii, kde lze jmenovat především papežskou sbírku či sbírku rodu Medici, se postupně šířil na panovnické dvory celé Evropy. Mnohé z těchto kabinetních sbírek, do jisté míry sbírek kuriozit, daly později vzniknout řadě moderních a prestižních muzejních institucí, jako například francouzská královská sbírka v muzeu Louvre či pruská v komplexu muzeí na berlínském Museumsinsel.

            Za nejstarší muzeum moderního typu je považováno Ashmolean Museum v Oxfordu založené roku 1693, to se pak do jisté míry stává vzorem pro další univerzity i podobné instituce v celém světě. S 19. stoletím přichází nový fenomén umělecko-průmyslových výstav, první světová výstava byla uspořádána v Londýnském Crystal Palace roku 1851 a její tradice v podobě tzv. výstavy EXPO trvá dodnes.


Naposledy změněno: úterý, 24. srpna 2021, 07.35