Aktualizace potřeb žáků učitelem.

 - Sociální potřeby – svým osobním působením, ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu.

 - Poznávací potřeby žáků – typem úloh, které předkládá, a jakými metodami vyučuje:

 - Výkonové potřeby – úrovní požadavků kladených na žáky: 

 - Potřeby odpovědnosti, souladu s morálními normami – tím, že u žáků vyvolává zodpovědnost za výsledky a pocit povinnosti plnit požadavky školy:

 - Perspektivní orientaci (potřebu koncipovat svou budoucnost).

 (Zdroj: Hrabal, Pavelková, 2010, s. 121, in Andrysová, 2015)


Žáci s převažující potřebou úspěšného výkonu vykazují následující tendence: - Jsou cílově orientovaní, pracovití, mají tendenci vykonávat práci dobře. 

 - Pracují plánovitě bez zbytečné úzkosti. 

 - Mají tendenci nevzdat se, při řešení úkolu vytrvat i přes překážky, vrátit se k přerušené aktivitě.

 - Mají-li možnost, vybírají si úkoly střední obtížnosti (adekvátní aspirační úroveň). 

 - Příliš snadné úkoly pro ně nejsou „zajímavé“. 

 - Rádi soutěží s rovnocennými partnery.

 - Usilují o úspěch a uznání – neúspěch i úspěch posuzují především z hlediska informace a jako cennou zkušenost do budoucna.

 - Mají tendenci k dynamickému vnímání času, bývají orientováni na budoucnost. 

 - Úspěch připisují schopnostem a úsilí, neúspěch spíše nedostatku úsilí

(Zdroj: Hrabal, Pavelková, 2010, s. 140)


U žáků s převažující potřebou vyhnout se neúspěchu lze sledovat tyto tendence: Pracují s úzkostí možného neúspěchu.

 - Vyhýbají se výkonovým situacím (každá situace, která by mohla odhalit skutečnou úroveň jejich schopností, vyvolává jejich strach ze selhání). 

 - Nemají rádi soutěžení. - Volí úkoly buď příliš lehké, nebo příliš těžké (neadekvátní aspirační úroveň). 

 - Hlavním motivem jejich činnosti je strach. 

 - Mají tendenci uniknout z výkonové situace, kde hrozí neúspěch (absence při písemných pracích, větší tendence podvádět, opisovat). 

 - Úspěch připisují vnějším příčinám (např. náhodě), neúspěch těžko změnitelným vnitřním příčinám (např. schopnostem) 

(Zdroj: Hrabal, Pavelková, 2010 s. 140).