Příprava archeologického terénního projektu
Příprava archeologického terénního projektu
Hlavním cílem přípravné (předexkavační) fáze archeologického projektu (výzkumu) je definice jeho otázek, dílčích cílů a metod v závislosti na jeho charakteru. Zásadní součástí archeologického výzkumu je jeho předexkavační (přípravná) fáze. V rámci předexkavační fáze dochází především ke shromáždění informací o starších nálezech a archeologických akcích z relevantních zdrojů (např. Archiv nálezových zpráv Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., Archeologická mapa ČR /AMČR/). V závislosti na charakteru archeologického výzkumu může jeho předexkavační fáze zahrnovat také terénní průzkum území s předpokládaným výskytem archeologických nálezů a situací, jehož součástí může být např. povrchový sběr, geofyzikální měření či letecké snímkování. Výstupem předexkavační fáze výzkumu může bát také studie archeologických rizik pro danou lokalitu či oblast.
Nedestruktivní metody jsou v současné archeologii využívány nejen v rámci předdxkavačních fází archeologických výzkumů a projektů, ale také k řešení širokého spektra otázek spojených s naší minulostí. Široké uplatnění nedestruktivních metod se odráží ve výrazně šetrnějším a z hlediska etiky lépe hájitelném přístupu k archeologickému dědictví. Hlavní předností moderních nedestruktivních postupů v archeologii je zejména možnost opakovaného hodnocení archeologických situací bez jejich narušení či zániku.
Nedílnou součástí přípravné fáze archeologického projektu je také stanovení nakládání s archeologickým fondem, který v souvislosti s archeologickou činností vznikne. Klíčová je především otázka podmínek trvalého uložení fondu ve sbírkotvorné instituci či jiném depozitárním prostoru např. ve vlastnictví kraje.