SNIŽOVÁNÍ OBTÍŽNOSTI UČIVA VE VÝCHOVĚ KE ZDRAVÍ

 Snižování obtížnosti učiva je jedním z hlavních cílů didaktické transformace. Tato didaktická činnost je uplatňována při tvorbě učebních textů a učebních materiálů. Je hlavní a podstatnou činností přípravy a vlastní výukové činnosti učitelů. Učitel je nucen modifikovat učivo, protože žáci jsou na různé myšlenkové a sociální úrovni a mají rozdílné schopnosti chápat a učit se probíraný obsah a rozsah učiva

            V bodech jsou uvedeny nejčastější formy a způsoby snižování obtížnosti učiva.

1.     Využívání schémat, grafů, modelů, znázornění, generalizací, karikatur, apod.

2.     Objevování vnitřních a vnějších souvislostí a vztahů v učivu a jejich zdůraznění a vhodné

3.     Nalézání a odkrývání originálních nebo specifických pohledů na určitý obsah učiva. zviditelnění.(zpřehledňování učiva).

4.     Zjednodušování struktury obsahu a jeho redukce.

5.     Využívání analogie (podobnosti) při vysvětlování podstaty věcí a jevů.

6.     Využívání konkrétních příkladů, vzorů (didaktických typů), které podporují pozitivní transfer.

7.     Využívání vývojových souvislostí v učivu, popisování a znázorňování vzniku věcí a jevů.

8.     Rozkládání obsahu na dílčí operace (metoda malých kroků).

9.     Využívání vhodných referenčních rámců k uspořádání obsahu, které usnadňují pochopení pojetí učiva.

10.  Záměrné nerozlišování vybraných rozdílů mezi pojmy (věcmi a jevy) a vynechávání náročných aspektů výkladu

 

 


Naposledy změněno: středa, 22. února 2023, 08.22