Opakování hlasových cvičení z minulé lekce
Brumendo - 5ti tónové sestupné cvičení, postupujeme od c2-d2 směrem dolu
- Zpíváme se zastaveným dechem, zvednutým patrem, jazykem v dolní pozici, stoličkami od sebe a uvolněnou čelistí.
Vi-ri-vi-ri-vi-ri-vi-ri-vi-ri - 5ti tónové sestupné cvičení, každý tón 2x opakujeme a vyslovujeme na něm obě slabiky, postupujeme od c2-d2 směrem dolu
- Zpíváme se zastaveným dechem, zvednutým patrem, jazykem v dolní pozici a uvolněnou čelistí.
- Tón, tj. výslovnost souhlásek, umísťujeme do oblasti kořene nosu¨ - proto potřebujeme zdvižené patro.
- Využíváme přední znění obou souhlásek, které nám pomohou v exportu tónu hned do prostoru.
- Správný nádech a zastavení dechu by již mělo být samozřejmostí.
No-o-o-o – 2tónové cvičení, 2x výměna sousedních tónu
- Zpíváme se zastaveným dechem, zvednutým patrem, jazykem v dolní pozici a uvolněnou čelistí.
- Tón, tj. výslovnost souhlásky, umísťujeme do oblasti kořene nosu¨ - proto potřebujeme zdvižené patro.
- Samohlásku vyslovíme do hloubky, aby nám pocitově stáhla hrtan dolu a uvolnila krk – takto ho držíme po celou dobu cvičení. Můžeme zkontrolovat rukou – jako když si nahmatáváme uzliny, tak toto místo musí být před začátkem zpívání a během zpívání uvolněné, prsty na hrtan – vnímat jeho pozici dole).
- Správný nádech a zastavení dechu by již mělo být samozřejmostí.
Ne-o-e-o-e-o-e-o-e – 5ti tónové klesající cvičení s melodií ob tón
- Zpíváme se zastaveným dechem, zvednutým patrem, jazykem v dolní pozici a uvolněnou čelistí.
- Tón, tj. výslovnost souhlásky, umísťujeme do oblasti kořene nosu¨ - proto potřebujeme zdvižené patro.
- Samohlásky vyslovíme do hloubky, aby nám pocitově stáhly hrtan dolu a uvolnily krk – takto ho držíme po celou dobu cvičení. Můžeme zkontrolovat rukou – jako když si nahmatáváme uzliny, tak toto místo musí být před začátkem zpívání a během zpívání uvolněné, prsty na hrtan – vnímat jeho pozici dole).
- Kořen jazyka je také v dolní pozici a držíme ho víceméně bez pohybu po dobu cvičení (pozor nezaměňovat pohyblivost špičky jazyka).
No-o-o-o-o – 5ti tónové cvičení se stoupající a klesající melodií, zpíváme na vázané O
- Zpíváme se zastaveným dechem, zvednutým patrem, jazykem v dolní pozici a uvolněnou čelistí.
- Tón, tj. výslovnost souhlásky, umísťujeme do oblasti kořene nosu.
- Samohlásku vyslovíme do hloubky, aby nám pocitově stáhla hrtan dolu a uvolnila krk – takto ho držíme po celou dobu cvičení. Můžeme zkontrolovat rukou – jako když si nahmatáváme uzliny, tak toto místo musí být před začátkem zpívání a během zpívání uvolněné, prsty na hrtan – vnímat jeho pozici dole).
- Kořen jazyka je také v dolní pozici a držíme ho víceméně bez pohybu po dobu cvičení (pozor nezaměňovat pohyblivost špičky jazyka).
- Melodie stoupá, je třeba pro nejvyšší tón mít zvětšený prostor v puse (jako když zíváme), důležité je prostor dokončit dříve než nejvyšší tón máme zpívat (jako když chceme zasadit strom – také musí být nejdřív vykopaná jáma). Učíme se z minimálního prostoru v dutině ústní docílit velkého napětí na horním patře a relativní zatlačení kořene jazyka do hloubky – vše bez tenze na napětí.
Mi-i-i-ma-a-a-mi - rozložená melodie na kvintakordu + sekundy (celkový rozsah sexty) nahoru a dolu
- Zpíváme se zastaveným dechem, zvednutým patrem, jazykem v dolní pozici a uvolněnou čelistí.
- Tón, tj. výslovnost souhlásky, umísťujeme do oblasti kořene nosu.
- Všechny samohlásky vyslovíme do hloubky, aby nám pocitově stáhly hrtan dolu a uvolnily krk – takto ho držíme po celou dobu cvičení. Můžeme zkontrolovat rukou – jako když si nahmatáváme uzliny, tak toto místo musí být před začátkem zpívání a během zpívání uvolněné, prsty na hrtan – vnímat jeho pozici dole).
- Kořen jazyka je také v dolní pozici a držíme ho víceméně bez pohybu po dobu cvičení (pozor nezaměňovat pohyblivost špičky jazyka).
- Melodie stoupá, je třeba pro nejvyšší tón mít zvětšený prostor v puse (jako když zíváme), důležité je prostor dokončit dříve než nejvyšší tón máme zpívat (jako když chceme zasadit strom – také musí být nejdřív vykopaná jáma) – zde to musíme dořešit na kvintě. Učíme se z minimálního prostoru v dutině ústní docílit velkého napětí na horním patře a relativní zatlačení kořene jazyka do hloubky – vše bez tenze na napětí.
- Zároveň je nutné hlídat všechny tóny, i ty bez opory souhlásky, aby byly posazené v rezonanci (pokud nám z ní tón vypadne, je to zřetelně slabší tón, může i „šustit“, vysoké tóny se pak nezpívají pohodlně.
Jo-o-o-o-o – rozložený kvintakord s oktávou na vázané o nahoru a dolu
- Zpíváme se zastaveným dechem, zvednutým patrem, jazykem v dolní pozici a uvolněnou čelistí.
- Tón, tj. výslovnost souhlásky, umísťujeme do oblasti kořene nosu.
- Všechny samohlásky vyslovíme do hloubky, aby nám pocitově stáhly hrtan dolu a uvolnily krk – takto ho držíme po celou dobu cvičení. Můžeme zkontrolovat rukou – jako když si nahmatáváme uzliny, tak toto místo musí být před začátkem zpívání a během zpívání uvolněné, prsty na hrtan – vnímat jeho pozici dole).
- Kořen jazyka je také v dolní pozici a držíme ho víceméně bez pohybu po dobu cvičení (pozor nezaměňovat pohyblivost špičky jazyka).
- Melodie stoupá, je třeba pro nejvyšší tón mít zvětšený prostor v puse (jako když zíváme), důležité je prostor dokončit dříve než nejvyšší tón máme zpívat – zde to musíme dořešit na kvintě a vypracovat prostor pro oktávový tón. Učíme se z minimálního prostoru v dutině ústní docílit velkého napětí na horním patře a relativní zatlačení kořene jazyka do hloubky – vše bez tenze na napětí.
- Zároveň je nutné hlídat všechny tóny, i ty bez opory souhlásky, aby byly posazené v rezonanci (pokud nám z ní tón vypadne, je to zřetelně slabší tón, může i „šustit“, vysoké tóny se pak nezpívají pohodlně.
Poznámka: Při zpěvu cvičení nesmí vzniknout žádný tlak v oblasti krku, což můžeme kontrolovat dotykem prstů v oblasti hrtanu (jemně položit prsty na ohryzek a jeho okolí. Zvykáme si na kombinaci nečinnosti a aktivity. Nečinnost je v oblasti hrtanu a aktivita je v napětí na horním tvrdém patře, artikulaci a vytváření rezonance.