Učenec. Olej na plátně, Německo. Volné dílo

Provázanost navýsost humanitního oboru,  jakým bezesporu dějeprava je, s přírodovědným bádáním, a dokonce se samotnou matematikou se nejeví jako nesporná jen na první, a to velmi povrchní pohled. Avšak sebemenší a možná zdánlivě málo významný přírodovědný objev či fyzikální zákonitost přichází chtě nechtě na světlo v nějaké, zpravidla historické době. Okolnosti provázející jakékoliv odhalení přírodních zákonitostí, respektive jim předcházející, jsou nějakým způsobem dobově podmíněny. To vše platí i v obráceném gardu: důležitý objev promění nejen učencovo blízké okolí, ale i - při troše štěstí - i celý svět. Ani samotné studium oborů přírodovědných se bez znalostí historie neobejde: při vzdělávání v nejrůznějších oborech se zpravidla postupuje chronologicky. Koneckonců pokud chceme postupovat od jednoduššího ke složitějšímu, pak se tato cesta do minulosti přímo nabízí. Tedy pokud nehodláme sami postupovat jako zesnulý strýc František z knihy Zdeňka Jirotky "Saturnin":

"Teta Kateřina říká, že byl vědeckým pracovníkem. Já jsem toho názoru, že měl malou továrničku na nějaké čisticí prostředky, a Saturnin jednou řekl, že podle toho, co slyšel, to byla továrna na katastrofy. Skoro bych řekl, že máme pravdu všichni. Saturninovo tvrzení je jako obvykle poněkud přehnané, ale nelze upřít, že ve strýcově továrně se opravdu udála celá řada nehod, a je téměř neuvěřitelné, že při nich nikdo neztratil život. Na to tedy Saturnin narážel, když prohlásil, že strýc měl továrnu na katastrofy. Aspoň se domnívám, že to tak bylo myšleno, protože čisticí prostředky, které strýc vyráběl, byly sice velmi špatné, ale přece k jejich označení nelze dobře užíti slova katastrofy. Názor tety, že strýc byl vědeckým pracovníkem, také není možno úplně vyvrátit. V určitém smyslu slova byl člověkem, který objevil celou řadu chemických pouček a pravidel nejrůznějšího druhu. Všechna tato pravidla už před ním objevili jiní, ale strýc o tom nic nevěděl, a nelze proto jeho zásluhy přehlížet. Protože chemii vůbec nerozuměl, byly cesty jeho objevů posety trny a zkropeny potem, ale tím větší byla jeho radost ze získání zkušeností. Nebylo mu lze upřít sportovního ducha. Podobal se člověku, který po ovládnutí malé násobilky prohlásil svým učitelům: "Dál už mi nic neříkejte. Nechci nic slyšet o tom, že pan Pythagoras, Eudoxus, Euklides, Archimédes a tak dále vymyslili to a to. Nepotřebuji týt z toho, co objevili jiní. Dejte mi papír, tužku a kružidlo a nechte mne na pokoji. Však já na to přijdu sám." A strýček opravdu na leccos přišel. Tak například zjistil při pokusu, který měl velmi vzrušující průběh, že lít vodu do kyseliny je blbost, a vůbec mu nevadilo, že tento poznatek, korektněji vyjádřený, mohl získat z učebnice chemie pro nižší třídy škol středních, aniž by si byl při tom popálil prsty a zánovní vestu. Chemie byla mu panenskou pevninou, roztočeným větrným zámkem, plným dveří, které se otvíraly tajemnými formulemi. Neznal názvosloví, ignoroval valenční koncovky a žasl, když mu ve zkumavkách a křivulích šuměly prudké chemické reakce. Podoben středověkému alchymistovi pachtil se za přeludem, padal a zase se zvedal, jenže na konci jeho cesty nezářil kámen mudrců, nýbrž univerzální mýdlo. Mýdlo, vyrobené z bezcenného svinstva nepatrnými výrobními náklady, ale výsledek: skvost."

Náš historický kurz nemá pochopitelně takovéto ambice, a proto je soustředěn na pokud možno nenásilné a pestré rozšiřování možností výuky - ať již ve školních škamnách, ať v některém zájmovém kroužku. Pro žáky, studenty i pedagogy jsme sestavili poměrně pestrou kolekci vhodných webových odkazů i kratších i delších filmových dokumentů. Žáky a studenty mohou být využívány jak ve výuce, tak pro samostatnou práci. Výsledkem proto nesmí být výbuch, ale exploze nových poznatků, souvislostí a samostatně zformulovaných názorů. Anebo alespoň ode všeho trochu: skvost.

Naposledy změněno: pondělí, 27. července 2015, 06.42