Odkazy pro aktivizaci žáků a samostanou práci ve fyzice
Zde je zpracován malý inspirativní rozcestník k různým zajímavým článkům vhodným k využití při popularizaci vědy v rámci mezipředmětových vztahů fyzika-dějepis. Zpravidla se jedná o relativně krátké texty, které mohou žáci studovat jak v rámci výuky, tak samostatně pro badatelské aktivity. Většina webů odkazuje k dalším zdrojům, a proto je možné je použít i pro badatelské aktivity či samostatnou práci žáků a studentů. Dále mohou sloužit jako motivační úvod aktivit, podklad pro diskusi a reflexe, doplňující aktivity nebo domácí úkoly...
Heliocentrismus církvi původně nevadil?
V rozporu s tím, jak jsou dějiny obvykle tradovány, nešlo v procesu s Giordanem Brunem vůbec o to, zda Země obíhá kolem Slunce nebo naopak. Jak se vlastně rodilo novověké pojetí geometrie sluneční soustavy?
Prokop Diviš – nejen zneuznaný vynálezce
Diviš nebyl žádnou obětí provinciální izolace. Pokud byl odmítán, bylo to spíše pro jeho oddanost v té době již ustupujícímu aristotelismu a scholastice. Tehdejší osvícenci ho uznávali jako praktika a vynálezce, ale odmítali Divišovu filozofii...
Stonehenge nesloužilo k předvídání zatmění
O tom, že Stonehenge a další megalitické stavby měly nějaký astronomický význam, existuje dnes jen málo pochybností. Jak je to ale se silnější verzí tohoto tvrzení, podle které bylo Stonehenge rovnou jakýmsi pravěkým počítačem, ze kterého se dalo určit datum a předpovídat zatmění?
Proč dalekohled nebyl vynalezen dříve?
Možná je překvapivé, že dalekohled nebyl vynalezen už mnohem dříve než začátkem 17. století a počátky jeho vývoje skutečně zůstávají zahaleny tajemstvím. Podle některých nedoložených zpráv používali dalekohledy už v 6. století arabští vědci.
Proč se Einstein stal tak slavným?
Je přece jasné, že pokud bereme světlo jako částice s nenulovou hmotností (v klasické fyzice bez ohledu na to, zda aktuální či klidovou), musí se v gravitačním poli ohýbat i podle klasické fyziky.
100 let od objevu kosmického záření
Přesně před sto lety, 7. srpna 1912 v 6 hodin a 12 minut, odstartoval z Ústí nad Labem rakouský fyzik Viktor Franz Hess (1883-1964) ke svému epochálnímu balónovému letu, při kterém objevil kosmické záření – proud vysoce energetických částic z vesmíru, které neustále ze všech směrů bombardují Zemi.
Tycho Brahe nebyl otráven rtutí
Smrt Tychona Braha byla obestřena záhadami po více než 400 let. Zemřel 24. října 1601, jedenáct dní po náhlém onemocnění po recepci u Petra Voka z Rožmberka.
Středověká fyzika – katalog hvězd, duha a posedlost hustotou
Středověkou vědu si většinou spojujeme s filozofií, matematikou, teologií, prostě obory spíše logickými/spekulativními než empirickými. Jak se ale ve středověku vyvíjela ta část lidského poznání, ze které později vznikla novověká přírodověda?
Astrofoto a komety v lidských dějinách
Komety lidstvo doprovázejí od nepaměti a objevovaly se na naší obloze i v dobách, kdy lidé ještě nebyli lidmi, dinosauři nebyli dinosaury, a dokonce i mnohem dříve, než se vůbec několik bílkovin rozhodlo spojit se v zárodek života na Zemi.
Počátky úvah o mimozemském životě: Nekonečně světů řeckých atomistů
Počátky úvah o mimozemském životě (2): Měsíční moře
Debatu o mimozemském životě máme tendenci vnímat jako něco velmi moderního, co začalo dávat smysl až v souvislosti s rozvojem kosmonautiky. Není to ale tak docela pravda. Ovšem již Kepler byl ve své době přesvědčen, že Měsíc je obydlen, a Galileo pak zřejmě jako první zavedl pojem "měsíční moře". Zhruba od Descarta se začalo uvažovat nejen o životě na dalších planetách, ale i o planetárních soustavách kolem jiných hvězd..
Čím nás fascinuje mayská astronomie?
Mayové mohli provádět a systematicky zaznamenávat svá pozorování – disponovali k tomu i příhodnou poziční číselnou soustavou se znakem nuly. Měli také specializované budovy určené pro astronomická pozorování a i určité technické pomůcky – různé zkřížené tyče, úzké pozorovací trubice...
Jaký je nejstarší kalendář? Někdy se takto interpretují nálezy z Dolních Věstonic, jindy kost z Ishanga, jde nicméně opravdu jen o domněnky.
Expozice Astronomie je koncipovaná jako nekonečný prostor vesmíru plný zářících hvězd v podobě unikátních sbírkových předmětů. Úvodní část eliptického půdorysu Z dějin astronomického poznání představuje nejvýznamnější mezníky v dějinách astronomie v časovém rozpětí cca 6 000 let. Nejstarším předmětem sbírkového fondu je meteorit nalezený roku 2005 v Argentině na území Campo del Cielo, starý téměř 5 000 let.
Procházka astronomickou Prahou
Tato stránka je připomínkou skvělých procházek za astronomickými památkami Prahy, které pořádal vynikající historik astronomie dr. Zdeněk Horský.
