Vstupní test, forma B
Pro zjištění všeobecné úrovně studentů v oblasti školské primární prevence, je vhodné na úvod zadat test, který je koncipován tak, aby odpovídal základní úrovni vědomostí každého pedagogického pracovníka: Kvalifikační zkouška pro stupeň 1U – A, Znalosti primárně preventivního minima pedagogických pracovníků
Toto je vhodné hodnotit pomocí písemného testu s časově limitovaným přístupem. Teoretická část zkoušky pro stupeň 1U, je zadáno 30 otázek s časovým limitem 50 minut. V testu jsou typy uzavřených otázek s jednou správnou odpovědí či s více správnými odpověďmi i otázky otevřené.
ÚROVEŇ – A. Varianta testu: B zahrnuje následující znalosti:
- rozděluje efektivní a neefektivní typy primárně preventivních intervencí,
- zná základy vývojové psychologie a fungování lidské psychiky v období dětství a dospívání,
- zná hlavní formy a projevy rizikového chování u dětí a mládeže,
- ovládá dílčí odborné znalosti ze specifické oblasti prevence rizikového chování,
- zná základní etické, právní a profesionální normy a standardy pro práci s dětmi a mládeží.
1) Podle Eriksona je etapou hledání vlastní identity:
- vstup do školy,
- období puberty,
- období adolescence.
2) Ve kterém období se nejvíce rozvíjí rizikové chování – tedy chování, které způsobuje zdravotní, sociální nebo psychické ohrožení jedince?
- v pubertě,
- v adolescenci,
- v dospělosti.
3) O jakou formu rizikového chování se může jednat, pokud se chování žáka při hodině oproti běžnému chování projevuje nepotlačitelným smíchem nebo naopak strnulostí pohledu na jednom bodě, „šlapáním si na jazyk“ a zpomalenými reakcemi?
- sexuální rizikové chování,
- užívání návykových látek,
- šikana a extrémní projevy agrese,
- projev poruchy chování.
4) Pokud se při vyvolání konkrétního žáka opakuje chichotání nebo jiné posměšné projevy na adresu žáka, o jaký projev rizikového chování se může jednat?
- šikana,
- užívání návykových látek,
- diskriminace,
- poruchy přijmu potravy.
5) Pokud žák opakovaně nadává druhému z důvodu jeho barvy pleti, o jaký projev rizikového chování se může jednat?
- závislostní chování,
- šikana a extrémní projevy agrese,
- rasismus a xenofobie,
- je to ochrana většiny před menšinovými zájmy.
6) Jaké mohou být známky chování jedince ohroženého rizikovým chováním?
- je výrazný, chce být viděn a slyšen,
- je stažený, klopí oči, je tichý,
- opakuje nevhodné chování v hodině i přes napomenutí vyučujícího,
- mluví o svém ohrožení s vrstevníky nebo s autoritou.
7) Co má udělat vyučující, který není třídní učitel v případě, že rozezná v třídním kolektivu ohroženého jedince?
- nic, není to jeho kompetence,
- sdělí svůj poznatek třídnímu učiteli,
- řeší to s žákem a ostatními v hodině,
- řeší to s žákem po hodině.
8) Jak je vhodné postupovat, pokud při programu primární prevence žák sdělí vyučujícímu informaci, která svědčí o tom, že je součástí rizikového chování?
- začít vše hned řešit ve třídě,
- ukončit program a vše oznámit kompetentní osobě,
- ukončit program a začít vyšetřování,
- ocenit žáka, že informaci sdělil, pokračovat v programu a situaci řešit po programu.
9) Co byste dělal/a, kdyby za Vámi po preventivním programu přišel žák, ohrožený rizikovým chováním, s žádostí o pomoc?
- ocením žáka za aktivní přístup k situaci,
- vyslechnu, s čím žák přichází,
- ujistím se, zda dobře rozumím tomu, co žák říká,
- řeknu mu, ať nežaluje.
10) Z jakého důvodu je důležité věnovat pozornost žákům ohroženým rizikovým chováním?
- povinnost vyplývá pro pedagogické pracovníky ze zákona,
- kvůli ochraně dětí,
- kvůli včasnému zachycení nežádoucího chování,
- kvůli zamezení pokračování rizikového chování.
11) Pokud vedete program pro děti v 1. a 2. třídě, jakým způsobem s nimi komunikujete?
- uplatňuji důraznou autoritu,
- mám klidný hlas,
- mluvím jazykem blízkým dětem,
- využiji prvků, které mají děti rády, např. pohádky.
12) Jakým způsobem vedete program pro děti v 8. a 9. třídě?
- použiji příběhy z běžné praxe,
- dbám na to, aby můj projev žáky zaujal a nebyl monotónní,
- nechám žákům prostor, aby sdělili svůj názor,
- nevšímám si reakcí žáků.
13) Dítě je ve škole opakovaně ignorováno spolužáky (neodpovídají mu na pozdrav, na otázky). Jedná se o:
- verbální, aktivní a přímou šikanu,
- verbální, pasivní, přímou šikanu,
- není to šikana.
14) Kyberšikana je:
- specifická forma psychické šikany,
- napadení PC uživatele,
- podobná jako šikana, ale pouze na internetu.
15) Šikana se projevuje:
- jen u skupin dětí starších 4 let,
- jen ve skupinách dětí starších 6 let,
- u všech skupin lidí libovolného věku.
16) V čem spočívá hlavní nebezpečí působení sekt na děti?
- ve škodlivé psychické manipulaci,
- v přísných pravidlech,
- v nadměrné finanční zátěži.
17) Co znamená označení „Syndrom CAN“?
- syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte,
- syndrom bitého dítěte,
- syndrom deprivovaného dítěte.
18) „Sucho v ústech, pocit chladu, hlad, deformace vnímání času.“ U které z následujících látek můžeme nejčastěji sledovat tyto účinky při jejich užití?
- pervitin,
- heroin,
- THC.
19) „Žádný pocit únavy, euforie, výrazně dobrá nálada, záchvaty smíchu, špatná motorika.“ U které z následujících látek můžeme nejčastěji sledovat tyto účinky při jejich užití?
- pervitin,
- heroin,
- THC.
20) Co nepatří mezi protektivní/ochranné faktory problémového chování?
- nezaměstnaná matka, která pečuje o dítě,
- krabička cigaret položená doma na stole v kuchyni,
- pozitivní vztah ke škole.
21) Záškoláctví se projevuje u:
- všech dětí,
- dětí ze sociálně slabých rodin,
- děti se špatným prospěchem.
22) Mezi rizikové faktory problémové chování řadíme:
- když má dítě neomezený přístup k internetu,
- když dítě jezdí samotné do kroužků,
- když rodina dítěte preferuje zdravý životní styl.
- pouze v souvislosti s nelegálními návykovými látkami,
- v souvislosti se všemi návykovými látkami,
- má širší rozsah – je možné být závislý na činnostech, na osobě, na věcech, na ideologii.
24) Kromě slovního projevu působí vyučující na žáky také mimoslovním projevem. Jak by neměl takový projev vypadat?
- vyučující udržuje oční kontakt se žáky,
- chová se přirozeně,
- využívá přirozených gest a pohybu mezi žáky,
- pro udržení kontaktu s dětmi je poplácává po zádech.
25) K čemu je v životě dobré ovládat sociální dovednosti např. asertivitu, empatii, schopnost vytvářet si vztahy, komunikační dovednosti atd.:
- jsou vhodné pro pracovní růst,
- umožňují efektivně se vypořádat s požadavky každodenního života,
- rozvíjejí schopnost čelit sociálnímu tlaku,
- jsou významné v osobním životě obecně.
26) Jak by měl/a vyučující mluvit se žáky během programu primární prevence?
- přizpůsobit formu výkladu věku žáků,
- přizpůsobit sílu, tempo a tón hlasu prostředí a potřebám žáků,
- používat cizí slova,
- uvědomit si, že vlastním postojem k tématu vyjadřuje svůj vztah k němu, a i tak působí na žáky.
27) Jak lze při preventivním programu žáky zaujmout?
- používat pomůcky,
- hodně se ptát,
- rozvíjet diskuzi,
- radit žákům, jak se mají chovat.
28) Jaký vliv má na práci se skupinou, pokud vyučující předkládá dopředu žákům řešení a návody a neptá se na jejich názor?
- děti si zvyknou, že vše vyřešíme za ně,
- snižuje se aktivita,
- snižuje se zájem o téma,
- práce se stává neefektivní.
29) Pokud vnímáte, že se diskuze stáčí k jinému tématu, než je cíl programu, co uděláte?
- nechám doběhnout všechny názory,
- diskuzi ukončím a vrátím ji k tématu,
- přidám jiné téma a diskuzi rozvinu,
- nic z výše uvedených.
30) Která dvě základní pravidla je dobré si se žáky určit na začátku programu?
- mluví jenom jeden,
- vše (dotazy, příprava pomůcek apod.) až po dokončení instrukcí,
- mluví jen vyučující,
- při hodině bude ticho.
Bewertungsmethode: Bester Versuch