KSA/RAN Retrospektivní antropologie - šablona
Osnova sekce
-

ESF II - projekt Západočeské univerzity v Plzni
registrační číslo CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_056/0013239
Retrospektivní antropologie
(RAN)
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons 4.0 ve variantě BY-SA
-
Anotace
Retrospektivní antropologie se zabývá lidskou biokulturní diverzitou v minulosti. Studuje člověka skrze jeho pozůstatky a rekonstruuje život jednotlivců i celých populací. Retrospektivní antropologie je kumulativním produktem různých oborů, zahrnuje studium biologické antropologie, humánní osteologie, tafonomie, bioarcheologie, paleoantropologie, funerální archeologie, forenzní antropologie, paleopatologie, paleodemografie a ekologie člověka. Cílem kurzu je ukázat studentům spektrum subdisciplín v širší perspektivě, které společně vytvářejí multidisciplinární obor Retrospektivní antropologie. Cílová skupina kurzu
Třetí ročník bakalářského studia Kulturní a sociální antropologie.
Předmět nemá podmiňující ani vyloučené ani informativně doporučené předměty.
Časová dotace kurzu
LS, přednáška 2 [HOD/TYD] Cvičení 1 [HOD/TYD]
Potřebné vybavení účastníka kurzu
Doporučené: notbebook, software GIMP, Inkscape, Blender, ImageJ. Vše je také k dispozici na dvou stolních PC v laboratoři biologické antropologie.
Medailonek autora včetně fotografie
Mgr. Anna Pankowská Ph.D.
Odborný asistent na Katedře antropologie (ZČU)
Kancelář: SP 215 (častěji v laboratoři biologické antropologie, vedle učebny SO 118)
Zaměření: retrospektivní antropologie (bioarcheologie, paleopatologie, tafonomie, smrt a pohřbívání)
Vzdělání: Ph.D. (2014) 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova (Ústav dějin lékařství a cizích jazyků)
-
Cíle kurzu
Cílem kurzu je ukázat studentům spektrum subdisciplín v širší perspektivě, které společně vytvářejí multidisciplinární obor Retrospektivní antropologie. Cílem seminářů je základní osvojení a pochopení metod retrospektivní antropologie.
Podmínky absolvování předmětu
Studenti mohou absolvovat kurz prezenčně nebo distančně.
Prezenčně:
Zkouška se skládá ze dvou částí: a) student/studentka musí splnit jednotlivé úkoly na cvičení v průběhu semestru; b) písemný test.
Distančně:
Zkouška se skládá ze dvou částí: a) seminární práce; b) prezentace; c) písemný test.
a)Vyberte si libovolné téma z Retrospektivní antropologie a napište pětistránkovou seminární práci (např. bioarcheologie, forenzní antropologie, funerální archeologie, paleopatologie, tělo jako artefakt, využití histologických technik v RAN atd.).
Formální požadavky pro text:
- MS Word
- Titulní strana: název příspěvku – Arial 16, tučně, zarovnat do středu, jméno studenta, ročník, studijní obor a předmět – Arial 12, tučně, umístění vpravo dolůN
- Nadpisy – velikost 14, tučné, umístění vlevo
- Písmo textu – Arial, velikost 12, řádkování 1,5
- Ostavce bez odsazení, mezera za odstavcem 12 bodů, zarovnání okraje vpravo
- Čísla stránek vpravo dole, titulní strana nečíslovaná, další strana začíná č. 1
- Citace a bibliografie dle aktuálního formátu American Journal of Physical Anthropology https://onlinelibrary.wiley.com/page/journal/10968644/homepage/forauthors.html. Doporučuji využít citační software!
Termín odevzdání: 10.5.2022 (do půlnoci) na stránky Moodle (Seminární práce).
Název souboru: prijmeni_RAN2022
b)
Prezentace jedné studie v MS Powerpointu se zvukovým záznamem (nebo po domluvě lze prezentovat osobně). Studii vybereme individuálně na začátku semestru. Prezentace budou strukturovány podle kapitol daného článku s vlastní diskuzí. Hodnocena bude jak obsahová, tak formální stránka prezentace.
Prezentace budeme společně sdílet na Moodle.
Termín odevzdání: 31.3.2022 (do půlnoci).
Název souboru: prijmeni_RAN2022
c)
Test bude obsahovat látku z jednotlivých přednášek (tj. z příslušné literatury). Konkrétní forma testu bude upřesněna během výuky. Hodnocení testu a výsledná známka bude udělena dle následujícího klíče:
100 – 91% výborně
90 – 81% velmi dobře
80 – 71% dobře
70 a méně % nevyhověl
Druhý a třetí termín zkoušky bude veden ústní formou.
-
Zde můžete komentovat podmínky absolvování kurzu, klást dotazy a diskutovat.
-
Sem odevzdávejte seminární práce napsané podle výše uvedených instrukcí.
-
Sem odevzdávejte prezentace vybrané studie se zvukovým záznamem.
-
Retrospektivní antropologie: úvod do studia, kosterní pozůstatky jako zdroj informací o životě a smrti, osteologické sbírky, hodnota lidských těl, etika, legislativa, symbolika, výzkum (NAGPRA v USA).
Podklady:
1) seznam literatury k tématu etiky v bioarcheologickém výzkumu: https://ouci.dntb.gov.ua/en/works/4bnJv3Z4/
2) NAGPRA https://www.nps.gov/subjects/nagpra/index.htm-
Přednáška obsahuje úvod do studia retrospektivní antropologie, věnuje se významu lidských těl, jejich vědecké a symbolické hodnotě. Druhá polovina přednášky je věnována etice a legislativě výzkumu lidských těl. Přednáška obsahuje zvukový záznam.
-
Lidská kostra: kost jako živý orgán a kost jako stopa, funkce kostry, normální anatomie.
Podklady:
1) Volně dostupné aplikace: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.catfishanimationstudio.SkeletalSystemPreview&hl=en_US&gl=US
2) Základy anatomie pohybového ústrojí: https://is.muni.cz/do/fsps/e-learning/zaklady_anatomie/zakl_anatomie_I/index.html. Multimediální elektronický výukový materiál Hanzlová, Jitka | Hemza, Jan (autentizováno). Třetí vydání. Vydala Masarykova univerzita, Brno 2012. Vytvořeno ve spolupráci se Servisním střediskem pro e-learning na MU, Fakulta informatiky Marykovy Univerzity, Brno 2012
3) Čihák R. 2011. Anatomie 1. Grada. Praha.
Cvičení:
Na cvičení budeme pracovat s osteologickým materiálem ze sbítky laboratoře biologické antropologie. Projdeme si jednotlivé kosti a ukážeme si jak vypadají kosti v archeologickém kontextu a co ovlivňuje jejich zachovalost.
-
Přednáška obsahuje základní informace k lidské kostře (anatomie kosterní soustavy). Přednáška neobsahuje zvukový záznam.
-
Mikrostruktura tvrdých tkání a jejich význam pro retrospektivní studie.
Mikroskopie řezů kostí, snímání, měření a vytvoření reportu (průmyslový mikroskop Nikon Eclipse LV150NL).
Podklady:
Katzenberg, M.A. & Saunders, S.R. (2007). Biological Anthropology of the Human Skeleton. New York, John Wiley & Sons, Inc. Kapitola 5: Histomorphometry of Human Cortical Bone: Applications toAge Estimation, Alexander G. Robling and Sam D. Stout
Cvičení:
Na cvičení budeme pracovat s průmyslovým mikroskopem Nikon Eclipse LV150NL. Podíváme se na mikrostrukturu kostní tkáně kostí z anatomické sbírky a kostí z archeologických lokalit. Vyzkoušíte si samostatně pracovat s mikroskopem a identifikovat jednotlivé útvary na výbrusu kosti.
Součástí cvičení bude osvojení základní manipulace s software ImageJ.
Úkol: student/ka bude hodnotit mikrostrukturu kostní tkáně na výbrusu kosti. Pomocí softwaru ImageJ spočítá a změří konkrétní znaky a pokusí se odhadnout věk dožití a další parametry.
-
V první části přednášky se zaměříme na mikrostrukturu kostní tkáně a její význam pro retrospektivní antropologii.
-
V druhé části přednášky se zaměříme na mikrostruktutu zubu.
-
Archeologie lidských pozůstatků: původ kosterních souborů, terénní antropologie.


Podklady:
Duday, H. (2009). The atchaeology of death. Lectures in Archaeothanatology. Oxford, Oxbow Books
-
Tafonomie a zachovalost kostry.
Možnost "terénní kresby" v laboratoři (simulace terénního prostředí) a digitální kresba (pomocí GIMP a Inkscape).Podklady:Duday, H. (2009). The atchaeology of death. Lectures in Archaeothanatology. Oxford, Oxbow BooksCvičení:Digitalizace terénní kresby. -
Funerální archeologie: symbolické aspekty pohřbívání.
Podklady:
O'Shea, J.M. (1984). Mortuary Variability. An Archaeological Investigation. Orlando, Academic Press, Inc
Cvičení:
Referát (pohřební ritus), stručný popis (pět min.) vybraného pohřebního ritu libovolné kultury.
-
Úvod do bioarcheologie: historie oboru, bioarcheologický model, rekonstrukce zdraví, stravy mobility z lidské kostry.
Podklady:
Weiss, E. (2009). Bioarchaeological science: what we have learned from human skeletal remains. New York, Nova Science Publisher, Inc
-
Úvod do paleopatologie: historie oboru, metody, onemocnění projevující se na kostře, význam oboru
Podklady:
Horáčková, L., Strouhal, E., Vargová, L. (2004). Základy paleopatologie. Brno, Akademické nakladatelství CERM, Masarykova univerzita v Brně
-
V přednášce si představíme jeden z důležitých oborů retrospektivní antropologie, paleopatologii. Paleopatologie se zabývá studiem chorobných změn jedinců žijících v minulosti. V přednášce je stručně zmíněna historie oboru, užívané metody při rekonstrukci zdravotního stavu z kostry a dělení podle onemocnění. Přednáška neobsahuje zvukový záznam.
-
Úvod do forenzních věd, definice oboru forenzní antropologie, metody, výzkumy, význam.
Podklady:
Katzenberg, M.A. & Saunders, S.R. (2007). Biological Anthropology of the Human Skeleton. New York, John Wiley & Sons, Inc. Kapitola 2: Forensic Anthropology: Methodology and Diversity of Applications, Douglas H. Ubelaker
Cvičení:
Během semináře si vyzkoušíte práci s 3D skenerem (NextEngine) a programem Blender, kde se naučíme spojovat jednotlivé skeny.
-
Význam těla a tělesnosti, tělo jako materiální kultura, úprava těla v minulosti i v současnosti se zaměřením na bioarcheologii.
Podklady:
Sofaer, J. R. (2006) The body as material culture: a theoretical osteoarchaeology (Topics in Contemporary Archaeology, Cambridge, UK. Cambridge University Press.
-
-
Literatura
Povinná
Čihák, R. (2001). Anatomie 1. Praha, Grada
Katzenberg, M.A. & Saunders, S.R. (2007). Biological Anthropology of the Human Skeleton. New York, John Wiley & Sons, Inc
Mays, S. (2010). The archaeology of human bones. New York, Routledge
Pearson, M.P. (1999). The archaeology of death and burial. Gloucestershire, Sutton Phoenix Mill
Prokeš, L. (2007). Posmrtné změny a jejich význam při interpretaci pohřebního ritu (ke vztahu mezi archeologií a forenzními vědami). Brno, ÚAM FF MU
Stloukal, M. (Ed.). (1999). Antropologie: příručka pro studium kostry. Praha, Národní muzeum.
Šmejda, L. (2014). Odpočívejte v pokoji? Etika a politika archeologie pohřebních památek. In M. Bureš, L. Šmejda, & M. Šmolíková (Eds.), Veřejná archeologie 5. Příspěvky z konference Archeologie a veřejnost 7 Plzeň: (pp. 62-76). Plzeň (ČR): Katedra archeologie ZČU Plzeň a Veřejná archeologie
Weiss, E. (2009). Bioarchaeological science: what we have learned from human skeletal remains. New York, Nova Science Publisher, Inc
White, T.D., Black, M.T., Folkens, P.A. (2011). Human osteology. New York, Academic press
Doporučená
Ariés P. (2000). Dějiny smrti I, II. Praha, Argo.
Davies, D.J. (2007). Stručné dějiny smrti. Oxford, Blackwell Publishing Ltd
Duday, H. (2009). The atchaeology of death. Lectures in Archaeothanatology. Oxford, Oxbow Books
Hoppa, R.D. (1999). Modeling the effects of selection bias on palaeodemographic analyses. Homo 50(3), 228-243.
Horáčková, L., Strouhal, E., Vargová, L. (2004). Základy paleopatologie. Brno, Akademické nakladatelství CERM, Masarykova univerzita v Brně
Chamberlain, A.T. (2006). Demography in archaeology. Cambridge, Cambridge University Press.
Klepinger, L.L. (2006). Fundamentals of Forensic Anthropology. Hoboken (New Jersey, USA), John Wiley & Sons.
Larsen, C.S. (2013). Essentials of Physical Anthropology: Discovering Our Origins. New York, WW Norton.
Martin, D.L., Harrod R.P., Pérez, V.R. (2013). Bioarchaeology: An integrated approach to working with human remains. New York, Springer Science & Business Media.
Svoboda, J.A. (2003). Paleolit a mezolit: pohřební ritus. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Modulové učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. CERM. Brno
O'Shea, J.M. (1984). Mortuary Variability. An Archaeological Investigation. Orlando, Academic Press, Inc
Unger, J. (2006). Pohřební ritus 1. až 20. stolení v Evropě z antropologického-archeologické perspektivy. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Modulové učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů. CERM. Brno
Další zdroje
- Seznam odkazů na antropologické instituce, časopisy, asociace, databáze, nadace, pracovní příležitosti (PPA): http://www.paleopathology.org/links.html
- Index péče (L. Tilley): http://indexofcare.org/
- Howelsova databáze kraniometrických dat (BM Auerbach, University of Tennessee): http://web.utk.edu/~auerbach/HOWL.htm
- Databáze kosterních souborů s demografickými údaji, paleopatologickým záznamem a fotodokumentací (Musem of London, Centre for Human Bioarchaeology): http://archive.museumoflondon.org.uk/Centre-for-Human-Bioarchaeology/
- Komparativní anatomie (University of Texas at Austin.): http://efossils.org/page/compant
- Osteologická sbírka lebek (Ford Collection, Museum of Anthropology, University of Michigan) zaměřená na patologie a zranění, databáze s fotodokumentací a popisem: http://quod.lib.umich.edu/c/crania1ic?size=20;sort=crania1ic_id;start=1;type=boolean;view=reslist;rgn1=ic_all;q1=crania1ic
- Databáze osteologické sbírky z University of Bradford s RTG snímky a 3D modely: http://caesium.cen.brad.ac.uk/FromCemeterytoClinic/3d_bones.php
- Open context: sdílení archeologických dat: http://opencontext.org/
- Software OSTEOWARE (Smithsonian National Museum of Natural History): http://osteoware.si.edu/content/software-downloads. Aplikace pro sběr dat demografických parametrů na základě amerických standardů (základní statistika).
- Software ADBOU2 pro výpočet věku v pravděpodobnostním rozmezí: http://math.mercyhurst.edu/~sousley/Software/ADBOU2/
- Mobilní aplikace Anthropomotron: https://itunes.apple.com/us/app/anthropomotron/id531960566?mt=8
- Dactyl (iApp)?
- Blogy a popularizační weby:
- Forenzní antropologie v Evropě http://forensicanthropology.eu/activities/
- https://bonebroke.org/bone-quizzes/
-