Strukturální a symbolická archeologie

Symbolická a strukturální archeologie vychází ze symbolické a strukturální antropologie (např. Claude Lévi-Strauss, Clifford Geertz), v jejímž rámci je důraz kladen na abstraktní pojetí světa prostřednictvím symbolických systémů (formální a strukturální analýza znaků/symbolů hledá struktury, přičemž nejjednodušší jsou binární opozice – např. divoké x domácí, mužské x ženské).

V archeologii je hledání takových struktur (např. structured deposition) inspirováno teoriemi jednání (theory of practice; habitus, Pierre Bourdieu, Anthony Giddens). Interdisciplinarita zde míří do společenských věd – lingvistika (analogie kultury a textu), sémantika (studium významu symbolů a znaků) či fenomenologie (vztah zkušenosti a pojmového popisu světa). Ústřední pojem materiální kultura již začíná označovat vzájemné propojení idejí a artefaktů, což později vede k pojmu materialita (materiál není pouze hmotný, je tvarován idejemi). Materiální kultura není viděna staticky, nýbrž jako dynamický prvek dosahování rozmanitých strategií různých společenských skupin (prezentace ideologie, prestiže, moci apod.; odtud „symboly v akci“, viz Hodder 1982).

K významným osobnostem patří:

• Ian Hodder (otevřel řadu postprocesuálních témat, důraz na symboliku, reflexivní přístupy – výzkum neolitické lokality Çatalhöyük v Turecku);

• Michael Shanks (sociální kritika archeologické teorie a praxe, politizování vědy);

• Christopher Tilley (sociální kritika archeologické teorie a praxe, fenomenologie).