2. Neomarxistická archeologie

Tato větev archeologie čerpá z historického materialismu Karla Marxe, který pojímal proces historického vývoje a kulturní změny dialekticky jakožto konflikt mezi protiklady uvnitř dané společnosti. Protiklady pro něj představovaly různé sociální skupiny či třídy (vznikající na základě dělby práce, tzv. teorie třídního boje). Historický materialismus upřednostňuje roli ekonomické základny (struktura sestávající z materiálů, výrobních prostředků a sil), zatímco ideologie je považována za tzv. nadstavbu (není nutná pro fungování systému). Neomarxismus naopak vyzdvihuje význam ideologie v daném systému, neboť ta určuje, co je považováno za standardní, umožňuje legitimizaci a prosazení zájmů různých skupin (např. maskovaných v podobě veřejného dobra) a může zakrývat skutečné záměry a procesy. V archeologii je tento přístup využíván při studiu role ideologií v minulosti, ale také současnosti (sociální kritika archeologické praxe; např. Johnson 2010; Turek 2018).