c) Minimální preventivní program

Doporučení ke správné volbě školního preventivního programu

A) Dle typu prevence

1. Všeobecná primární prevence – tento typ prevence, respektive programu, volíme tehdy, pokud chceme předejít určitému typu rizikového chování ve školní třídě. Konkrétně jde tedy o to, že například program všeobecné primární prevence zaměřený na prevenci návykových látek nezajišťujeme až ve chvíli, kdy zjistíme, že ve třídě se tento problém již objevil, ale daleko dříve, než vůbec dojde ke kontaktu žáků s konkrétním rizikovým jevem. Obecně je platné, že se všeobecnou primární prevencí je třeba začít již v mateřských školách a následně na prvním stupni základních škol.
2. Selektivní primární prevence – programy tohoto typu volíme ve chvíli, kdy ve školní třídě lze předpokládat výskyt rizikového chování. Tato prevence je zaměřena na celou třídu, nepracuje pouze s jednotlivcem, který má například potíže s užíváním návykové látky.
3. Indikovaná primární prevence – tato prevence je zaměřena na rizikově se chovajícího jedince a na snížení dopadů jeho rizikového chování na skupinu a také na něho samotného. Objednáváme ve chvíli, kdy máme ve školní třídě žáka s prokazatelným problémem v oblasti rizikového chování.

B) Forma spolupráce s poskytovatelem programů

1. Je třeba mít vždy dostatek informací o subjektu, který preventivní programy nabízí. Jedná se zejména o zjištění kvality poskytovatele. Doporučujeme ve škole realizovat pouze takové programy primární prevence, které jsou certifikované MŠMT.
2. Podrobně zmapovat, co který program primární prevence nabízí, respektive na co je zaměřen a o jaký typ prevence se jedná.
3. Uzavřít s poskytovatelem smlouvu o realizaci programů primární prevence, která bude jasně definovat povinnosti a práva obou stran.
4. Zejména u selektivní prevence je nutné mít na paměti, že samotný program není dostatečný k tomu, aby intervence byla efektivní. Na procesu změny se musí podílet nejen poskytovatel programu, ale také škola, respektive pedagogové a často také rodiče žáků. K dostatečné efektivitě programů primární prevence je třeba dbát doporučení poskytovatele programů na další práci s třídním kolektivem. Počítejme také s tím, že realizátoři programů potřebují individuálně konzultovat situaci ve třídě s třídním učitelem a dalšími pracovníky školského poradenského pracoviště, a to nejenom před zahájením programu, ale zejména po jeho ukončení. V rámci selektivní prevence často dochází k nastartování změn v chování třídního kolektivu, ale je třeba, aby pedagogové, kteří jsou v každodenním kontaktu s žáky, tyto změny podporovali a jak již bylo výše uvedeno, plně respektovali doporučení realizátorů programů prevence.
5. Žádný program primární prevence není účinný, pokud je postoj pedagogů k této věci negativní, tzn., je-li program zrealizován například s nesouhlasem třídního učitele.