Co je projevem šikany a agrese

Když rodič oznámí škole podezření na šikanu dítěte

1. Když rodiče přijdou žádat o pomoc ohledně šikany svého dítěte, NESMÍ pedagog reagovat obranně a nedůvěřivě. Nevyjadřuje pochybnosti, nechápe prosbu rodičů jako stížnost. Nezlehčuje situaci tvrzením, že jejich dítě provokovalo nebo že se jednalo jenom o škádlení atd. Je nutné rodiče v klidu vyslechnout, nechat mluvit, nepoučovat, aktivně naslouchat. Je potřeba se umět doptat na důležité informace. Podezření nebo tvrzení rodičů, že je jejich dítě šikanováno, se nesmí nikdy podcenit a je potřeba účinně a bezpečně situaci prošetřit.
2. Škola nezve rodiče protagonistů šikany do školy, když ještě šikana není vyšetřena. V praxi se vyskytuje závažná chyba, kdy si ředitelé pozvou najednou rodiče údajných obětí a údajných agresorů, podezřelé žáky, některé pedagogy a vyšetřují situaci se všemi najednou, případně pořizují video nebo audio záznam.
3. Rozhovor s rodiči oběti probíhá individuálně!!! U počáteční šikany, která se dá vyšetřit během jednoho nebo dvou dnů, obvykle proběhne až po jejím vyšetření. Úkolem je rodiče informovat o zjištěních a závěrech školy a domluvit se na dalších opatřeních. Někdy je užitečné připravit rodiče oběti i na třídní schůzku, kde bude podána informace o řešení šikany.
4. Vážnou chybou je neinformování rodičů o řešení šikany. Chybou je taktéž nepřipravená třídní schůzka a opakované řešení šikany s rodiči, což vede k eskalaci destruktivních procesů a negativních emocí. Ve všech případech je potřeba informovat rodiče, že ve třídě byla šikana a škola ji řešila. U počáteční šikany zpravidla stačí podat informaci na pravidelné schůzce, u pokročilé šikany je na místě svolat schůzku mimořádnou. Vždy je důležité, aby byl na schůzce přítomen školou pověřený a vyškolený pedagog pro prevenci a řešení šikany (případně i externí odborník).
5. Rozhovory s rodiči, rozhovory s protagonisty šikany (obětmi, svědky, agresory) jsou náročné. Určený pedagog pro prevenci a řešení šikany musí absolvovat alespoň základní výcvikový kurz – první pomoc při šikanování.

Škola má šikanu řešit, i pokud neprobíhá v budově školy. V působnosti školy je řešit jakékoliv šikanování mezi žáky školy, ať už se odehrává v  prostorách školy, či jinde (například v  okolí bydliště, v  dopravních prostředcích či v online prostředí). Důvod, proč se má škola zabývat i mimoškolní šikanou, je že šikanující a šikanovaní žáci sdílí stejnou školu. Šikana většinou navazuje na školní události či vztahy a často narušuje výuku a bezpečí dětí ve škole. Rolí školy je tedy předcházet jakémukoliv šikanování mezi svými žáky a řešit ho, když nastane.

Postup při řešení ve třídě

1. Zmapovat celou situaci, vyslechnout si informátory, sbírat informace od svědků a od obětí a odhadnout rozsah a závažnost šikany na škole. 
2. Je důležité mít záznamy, důkazy a informace, včetně informací od svědků (u kyberšikany zprávy archivovat a nemazat). 
3.  Specifika komunikace. U obětí získáváme citlivým způsobem co nejpodrobnější informace, oceňujeme odvahu, uvedeme na pravou míru, že se nejedná o žalování. Není vhodné na oběť tlačit a naléhat, aby hned uváděla detaily a jména. V žádném případě se tento typ rozhovoru  neprovádí před celou třídou. U obětí je potřeba všímat si varovných signálů a v případě potřeby vyhledat odbornou psychologickou pomoc.
4. Účastníky šikany nikdy vzájemně nekonfrontujeme. Rozhovor s obětí a agresorem musí probíhat odděleně.
5. Rozhovor s agresorem zahájit nejdříve, když už máme shromážděné dostatečné informace a důkazy. 
6. Iniciace schůzky s rodiči obou účastníků. Vést z každého setkání písemný záznam. 
7. Pokud se šikana ve třídě vyskytuje, je vhodné o tom věcně a stručně informovat všechny rodiče na obvyklé třídní schůzce, nebo na mimořádné schůzce, ale není vhodné jmenovat žáky, kterých se to týká. 
8. O šikaně v kolektivu musí být vždy informováno vedení školy, dále je do řešení šikany obvykle zapojen třídní učitel, metodik prevence a školní psycholog, pokud se na škole vyskytuje.
9. Velmi specifická situace nastává, pokud je agresorem samotný pedagog. Řešení probíhá podle základního postupu pro řešení šikany a udělení sankcí se řídí pracovně-právním vztahem mezi ředitelem školy a pedagogem.

Aby šikana ve třídě nepokračovala, je potřeba vhodnou formou dlouhodobě pracovat s celým kolektivem. To se týká nejen realizace programů na stmelování kolektivu, ale také zabezpečení dozorů ve třídě během přestávek. 

Tabulka 1: Ilustrativní diagnóza podle dvou základních kritérií (Kolář, 2011)
Šikana ze tří praktických pohledů
Vnější pohled	Pět agresorek, jedna iniciátorka a čtyři aktivní účastnice, opakovaně, přibližně čtyři měsíce psychicky týrají spolužačku ze třídy. Používají k tomu verbální přímou a nepřímou agresi. Šikanování probíhá jak ve škole, tak v kyberprostoru prostřednictvím mailů a SMS.
Závislost	Vztahy oběti a agresorek jeví známky skrytého scénáře spolupráce. Oběť vyhledává přítomnost svých trýznitelek.
Porucha vztahů	Počáteční šikana ve 3. stadiu, je vytvořené jádro agresorek.
Formy šikany
Základní forma	Dívčí a psychická šikana, kyberšikana u žáků v osmé třídě.
Neobvyklá forma	Změna v základním schématu šikany. Rodiče iniciátorky a jedné aktivní účastnice ubližování jsou učiteli na škole, kde k šikaně došlo.

Tabulka 2: Klasifikace scénářů pomoci podle cíle léčby, stadia a formy šikanování (Kolář, 2011)

Situace, které zvládne škola sama:

1. První pomoc pro obyčejnou počáteční šikanu.

2. Celková léčba pro řešení prvních dvou stadií šikanování, RTP – Rámcový třídní program.

Scénáře, kdy potřebuje škola pomoc zvenku:

3. První pomoc pro komplikovanou počáteční šikanu.

4. První pomoc (krizové scénáře) pro obyčejnou pokročilou šikanu.

5. První pomoc (krizové scénáře) pro komplikovanou pokročilou šikanu, patří sem např. výbuch skupinového násilí, tzv. školní lynčování.

6. Celková léčba pro třetí stadium šikanování s běžnou i komplikovanou formou, ZIP - Základní intervenční program (u organizovaných šikan, od třetího stadia vždy v kombinaci s první pomocí).