Prevence sexuálně rizikového chování
Abschlussbedingungen
1. Jaká je riziková sexuální prevence
1.2. STD – sexuálně přenosná onemocnění
SEXUÁLNĚ PŘENOSNÁ ONEMOCNĚNÍ (STD – Sexually Transmitted Diseases):
- ženy jsou vůči STD zranitelnější než muži a u mnohých z nich nákaza probíhá nepozorovaně,
- jediným ochranným prostředkem vůči STD je kondom (důležité je vědět, že existuje, a v případě potřeby také vědět, jak s ním zacházet).
Psychosociální aspekty STD:
- obava z přenosu onemocnění,
- strach z opakovaného výskytu,
- pocity viny,
- obavy z reakcí sexuálního partnera,
- rozpady partnerských vztahů,
- sexuální dysfunkce,
- stigmatizace nebo sociální vyloučení.
Prevence STD:
- vzdělávání nejen ohrožených skupin a poskytování poradenství o způsobech, jak předcházet STD změnami v sexuálním chování (zejména tento aspekt prevence spadá do kompetence pedagoga),
- vytváření a podpora zdravých postojů k vlastnímu tělu, mezilidským vztahům i sexu jako takovému (i zde sehrává škola významnou roli),
- identifikace infikovaných osob, které samy nemají potřebu vyhledat zdravotní péči. Bez ohledu na to, zda ony samy na sobě příznaky pozorují, či nikoliv (pedagog může identifikovat riziko a symptomy STD a informovat dítě/rodiče o možnostech dalšího postupu – doporučit odborníky),
- účinná diagnostika a léčba infikovaných osob,
- vyšetření, léčba a poradenství poskytované sexuálním partnerům infikovaných osob,
- preexpoziční vakcinace osob s rizikem nákazy STD v případech, kdy je vakcína k dispozici,
- testování STD zajišťuje obvodní lékař, venerolog, infekční oddělení, gynekolog/urolog a speciální organizace (např. Česká společnost AIDS pomoc, která provozuje Dům světla a poskytuje preventivní služby).
Základní principy prevence STD ve škole:
- preventivní programy přizpůsobit věku a vzdělání cílové skupiny (informovat o formě ochrany před STD; o právech dítěte a důstojnosti člověka. O tom, co je sexuální zneužívání a rizikové sexuální chování. Podporovat tvorbu zdravých postojů k vlastnímu tělu, vztahům a sexuálnímu chování. Minimalizovat projevy nesnášenlivosti, předsudky apod. v oblasti vztahů, sexu a sexuální orientace),
- zabezpečit lepší spolupráci školy a rodiny,
- propojit zdravotní, sociální a výchovné intervence.
Ohrožené osoby:
- mladiství (jsou biologicky náchylnější k infekci, praktikují častěji nechráněné pohlavní styky, mají častěji krátkodobé vztahy a často odmítají návštěvu zdravotnických zařízení),
- děti (sex s osobou mladší 15 let je trestný čin),
- homosexuální muži a ženy.
|
Sexuálně přenosné infekce a jejich původci |
||
|
Onemocnění |
Původce |
|
|
Bakteriální |
||
|
Calymmatobacterium granulomatis |
||
|
Mycoplazma hominis, M. genitalium |
||
|
Ureaplasma |
Ureaplasma urealyticum |
|
|
Virové |
||
|
Virus hepatitidy B |
||
|
Herpes simplex virus 1, 2 |
||
|
Condylomata accuminata |
||
|
Molluscum contagiosum virus MCV |
||
|
Kvasinkové |
||
|
Parazitární |
||
|
Protozoární |
||
Nejčastější onemocnění:
- KAPAVKA.
- SYFILIS.
- HAIV/AIDS.
- CHLAMYDIE.
- MYKOPLAZMATA - bakterie Mycoplasma genitalium.
- GENITÁLNÍ OPAR.
- MYKOPLAZMATA - bakterie Mycoplasma hominis.
- PAPILOMAVIRUS.
- UREAPLAZMATA.
- TRICHOMONIÁZA.
- DONOVANÓZA.
- LGV.
Je důležité informovat žáky, kde mají vyhledat potřebnou lékařskou pomoc v případě potíží:
- dívky a ženy – výtoky, bolesti v oblasti pochvy a podbřišku primárně gynekologie (možno i urologie),
- chlapci a muži – v případě výtoku či projevu zánětu z močové trubice či bolesti šourku či varlat – urologie,
- chlapci + dívky + ženy i muži – při projevech vřídků, puchýřků nebo jakýchkoli kožních defektů v oblasti pohlavních orgánů – dermatovenerologie (speciální ordinace kožní ambulance).