4. Pád


Co vyjadřuje kategorie pádu?

Pád vyjadřuje vztah jména k jiným slovům ve větě, především ke slovesům, protože ve spojení s nimi vyjadřuje rozmanité vztahy, ale i ke jménům.

Pády plní funkci syntaktickou a spolu s ní mívají platnost sémantickou.

Pádem substantiva se vyjadřuje účast něčeho vnějšího na substanci označené skloňovaným jménem.

Otci - znamená, že někdo něco substanci "otec" dal nebo udělal, nebo že se mu něco stalo atd.

Gramatickou formou kategorie pádu jsou pádové koncovky, v lokále je obligatorní součástí koncovky předložka.

Podle toho, kterým slovním druhem jsou řízeny, jsou

1) pády adnominální - pády po jménu    četba knihy

2) pády adverbální - pády po slovesu.     čte  knihu

Pády - prosté (bezpředložkové)                vidí hvězdu

 - předložkové L - pouze předložkový      touží po lásce

 

Žáky je třeba naučit se ptát správně pádovou otázkou,  Ta je dvojí: Kdo, co; koho, čeho; komu, čemu; koho, co; o kom, o čem; kým, čím.

Dává to na stůl.    Nikoli:  Na co?    Správně Na koho, na co to dává?  Na stůl.     Samotná otázka na co  nemůže odlišit 1. a 4. pád.

U těch případů, kdy je obtížné zeptat se pádovou otázkou, užíváme metodu substituce, tj. nahrazení podstatného jména, které je tvarově chudé, podstatným jménem tvarově bohatým, tj. podle vzoru žena.

Příklad:

Byl u nás celý týden.   (Celou dobu -  koncovku -u má podstatné jméno podle vzoru žena pouze ve 4. pádě, jde tedy o tvar 4. pádu.)

Provaz byl metr dlouhý.  (Stopu,  koncovka -u - 4. pád.)

Žáci mohou mít problémy s určením pádů u podstatných jmen podle vzoru stavení,  ta jsou tvarově chudá, v 7 pádech mají pouze 2 různé tvary.

Problémy činí i určení pádu jména, pokud žáci neznají vazbu slovesa. 

Příklad:  Předsedal jednání o ochraně životního prostředí.  (Předsedal komu, čemu - 3. pád).