Mluvnické kategorie jmen
1. Východisko výuky mluvnických kategorií jmen na 1. stupni ZŠ
Snažme se o to, aby žáci pochopili, že mluvnické kategorie jsou vlastnosti slov, nikoli toho, co tato slova označují.
Žáci by měli „odhlížet“ od stránky významové, neměli by ji vůbec brát v úvahu, protože mluvnické kategorie jsou vlastnosti slov, nikoli toho, co tato jména označují. Dobře to naznačuje schéma v ukázce.

Zdroj obrázku: Jana Vejvodová
Jenom tak mohou žáci pochopit, že podstatné jméno děvče je rodu středního. Označuje sice bytost pohlaví ženského (to je vlastnost mimojazykové skutečnosti - přirozený rod je ženský), ale gramatický rod slova je střední. Poznáme ho podle shody s ukazovacím zájmenem - to děvče.
Jenom tak mohou žáci pochopit, že podstatné jméno nebožtík je rodu mužského životného (1. pád nebožtík - 4. pád - nebožtíka, tvary se liší jako pán - pána), zatímco podstatné jméno dobytek, i když pojmenovává něco, co je biologicky živé, je gramaticky v rodě mužském neživotném (1. pád dobytek - 4. pád dobytek).
Jenom tak lze poznat číslo u podstatných jmen pomnožných a hromadných.
Ve větě Na stole ležely jedny nůžky je podstatné jméno nůžky v čísle množném. Poznáme to podle shody se slovesem být v přítomném čase. Nůžky jsou. I shoda s číslovkou - jedny nůžky - ukazuje k číslu množnému, protože tvar jedny je tvarem množného čísla.
Podstatné jméno lidstvo sice pojmenovává souborně více než 6 miliard jednotlivců, ale je v čísle jednotném - to lidstvo.

Která skupina slov je vhodnější pro pochopení mluvnické kategorie rodu?
1. tatínek, maminka, dítě
2. stůl, židle, křeslo
Odpověď najdete