1. Východisko výuky mluvnických kategorií jmen na 1. stupni ZŠ

Snažme se o to, aby žáci pochopili, že mluvnické kategorie jsou vlastnosti slov, nikoli toho, co tato slova označují.

Žáci by měli „odhlížet“ od stránky významové, neměli by ji vůbec brát v úvahu, protože mluvnické kategorie jsou vlastnosti slov, nikoli toho, co tato jména označují. Dobře to naznačuje schéma v ukázce.


    Zdroj obrázku:  Jana Vejvodová

Jenom tak mohou žáci pochopit, že podstatné jméno děvče je rodu středního.  Označuje sice bytost pohlaví ženského (to je vlastnost mimojazykové skutečnosti - přirozený rod je ženský), ale gramatický rod slova je střední.  Poznáme ho podle shody  s ukazovacím zájmenem - to děvče.

Jenom tak mohou žáci pochopit, že podstatné jméno nebožtík je rodu mužského životného (1. pád nebožtík - 4. pád - nebožtíka, tvary se liší jako pán - pána), zatímco podstatné jméno dobytek, i když pojmenovává něco, co je biologicky živé, je gramaticky v rodě mužském neživotném (1. pád dobytek - 4. pád  dobytek).

Jenom tak lze poznat číslo u podstatných jmen pomnožných a hromadných.

Ve větě Na stole ležely jedny nůžky je podstatné jméno nůžky v čísle množném.  Poznáme to podle shody se slovesem být v přítomném čase.  Nůžky jsou.  I shoda s číslovkou - jedny nůžky - ukazuje k číslu množnému, protože tvar jedny je tvarem množného čísla. 

Podstatné jméno lidstvo sice pojmenovává souborně více než 6 miliard jednotlivců, ale je v čísle jednotném - to lidstvo.

Která skupina slov je vhodnější pro pochopení mluvnické kategorie rodu?

1. tatínek, maminka, dítě

2. stůl, židle, křeslo

Odpověď najdete


zde