1. Jaké jsou formy a důsledky závislosti a závislostního chování

Cíl kapitoly:

 Uvědomění si nezbytné prevence z důvodu velké tolerance závislostního chování v ČR.

Obsah kapitoly:

Problematika alkoholu, drog a závislosti.

Klíčové pojmy:

Závislost, craving, poškození zdraví.

Otázky na úvod:

Jaká je dle vašeho nejvíce nebezpečná závislost?

Otázky na závěr:

Jak lze zbavit závislosti jedince.

Definice závislosti jsou různé, jejich obsah ale u všech vystihuje opakované silné motivace k určité činnosti bez významu pro přežití, jež člověk získává na základě zkušenosti s takovou činností, bez ohledu na újmu či riziko újmy, kterou působí.

Podstatu závislosti lze dobře vystihnout, pomocí zastřešujícího modelu, chování (tzv. modelu COM-B, podle nějž je chování produktem schopnosti, příležitosti a motivace). 


Zastřešující model chování vychází z předpokladu, že chování (B – behaviour) je určováno třemi nutnými podmínkami: 

  • schopností (C – capability),
  • příležitostí (O – opportunity),
  • motivací (M – motivation).

Na základě modelu COM-B je možné na závislost nazírat jako na psychické a fyzické předpoklady příležitostí (jimiž jsou jednotlivci vybaveni), které skýtá sociální a fyzické prostředí. Motivace je reflexí, protože obnáší analyzování negativ a pozitiv daného jednání.

Někteří vědci rozlišují dva typy závislosti: 

  • látkovou závislost (například alkoholismus, zneužívání drog a kouření),
  • závislost na procesech (například hráčství, utrácení peněz, nakupování, jídlo nebo sexuální aktivity). 
ZÁVISLOST PSYCHICKÁ A FYZICKÁ

Psychická závislost je charakterizována chováním vyplývajícím z nutkavé a jen těžko potlačitelné touhy po droze, jejím opatření a požití. Osoba drogu užívá, přesto, že zná riziko dopadu na své zdraví. 

Fyzická závislost se projeví po odeznění účinku drogy tělesnými příznaky, které jsou často opačné než ty, pro které je vyhledávána. U stimulujících látek se dostavuje spíše útlum a naopak. 

Která závislost je horší nelze určit. Síla obou závisí na osobnosti uživatele, psychickém a fyzickém stavu jeho organismu, délce užívání a jistě mnoha dalších faktorech. Každý člověk snáší svou fyzickou či psychickou závislost odlišně. Např. příznaků fyzické závislosti na heroinu, projevující se abstinenčním syndromem, je možné se zbavit řádově během dní, boj se závislostí psychickou, tedy "chutí" po něm, je často záležitostí celých let. 
ZÁVISLOSTNÍ CHOVÁNÍ

1. Závislosti na psychoaktivních látkách
Mezinárodní klasifikace nemocí říká, že při závislosti má pro jedince užívání nějaké látky přednost před jiným jednáním, kterého si dříve cenil více. Jako ústřední charakteristiku onemocnění označuje touhu (často silnou, přemáhající) užívat psychoaktivní látku nebo látky (drogy včetně alkoholu, tabáku a někdy i třeba relativně bezpečně vnímané kávy). Odpovídajícím pro označení síly touhy by mohlo být slovo žádostivost nebo chtíč. Touhu užívat drogy si jedinec uvědomuje (i když ji nemusí přiznávat) a snaží se často užívání kontrolovat, nebo i zastavit, často však neúspěšně.
Pro diagnózu závislosti je potřeba, aby byly přítomny některé z následujícího seznamu příznaků:
  1. silná touha užívat látku,
  2. potíže v kontrole užívání látky,
  3. užívání látky k odstranění tělesných odvykacích příznaků,
  4. průkaz tolerance (potřeba vyšších dávek drogy k dosažení žádoucího stavu),
  5. zanedbávání jiných zájmů a potěšení, než je užívání drogy,
  6. pokračování v užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání (depresivní stavy, nákaza virovou žloutenkou při injekční aplikaci, cirhóza jater při užívání alkoholu apod.).
2. Gambling
Patologické hráčství nazývané jako gambling, gamblerství, závislost na automatech apod. patří mezi tzv. návykové a impulsivní poruchy, které jsou charakterizovány třemi základními znaky:
  • neschopnost odolat impulsu, pokušení, přestože dotyčný ví, že jeho jednání je nežádoucí, nedokáže odolat hře a také není v ní schopen přestat,
  • napětí, předcházející tomuto jednání, které dotyčný nedokáže snížit jinak než tak, že začne hrát,
  • hraní je spojeno s pocitem uspokojení, gambler prožívá příjemné vzrušení, jehož intenzita je přímo úměrná výši hazardu, riziku ztráty.
3. Závislost na počítačích a počítačových hrách
Rozlišit hranici mezi koníčkem, zvýšeným užíváním a závislostí je velmi obtížné, už i proto, že na počítači nevzniká závislost fyzická, ale psychická. Přesto můžeme vysledovat určité příznaky, které svědčí pro rozvíjející se závislosti. Mezi hlavní příznaky patří stavy podobné transu při hraní hry, vzpírání se rodičovským zákazům hraní, neschopnost dodržovat časový limit určený pro tuto činnost.

PŘÍZNAKY VZNIKU ZÁVISLOSTÍ

Důležitou podmínkou pro vznik závislostního chování je motivace k užívání drog. Důvody, které vedou k užívání drog, mohou být únikem před problémy, z důvodu přizpůsobení se partě, z nudy, ze zvědavosti, kvůli zvýšení koncentrace, ve stresových situacích. P. Mühlpachr (2009) uvádí následující důvody, které vedou k vzniku závislostí:

  • interpersonální motivace – touha proniknout mezilidskými bariérami a získat uznání vrstevníků, komunikovat s nimi, nepodléhat autoritám,
  • sociální motivace – potřeba prosadit si společenské změny, ztotožňovat se s určitou subkulturou, unikat z nesnesitelných podmínek prostředí. Současná společnost způsobuje sociální zklamání a působí neuspořádaně na děti a mládež,
  • fyzická motivace – přání fyzické uspokojení, fyzické relaxace, odstranění fyzických obtíží, přání získat více energie, udržet si fyzickou kondici,
  • senzorická motivace – přání stimulovat zrak, sluch, hmat, chuť, potřeba smyslového a sexuálního podráždění stimulace,
  • emocionální motivace – uvolnění od psychické bolesti, pokus řešit osobní problémy, uvolnění od špatné nálady, citové uvolnění,
  • politická motivace – identifikace s protestujícími skupinami, potřeba změn v drogové legislativě, nedodržovat společenská pravidla,
  • intelektuální motivace – únik od nudy, řešení uměle vytvořených problémů, produkce originálních myšlenek, zkoumání vlastního vědomí a podvědomí,
  • kreativně estetická motivace – zlepšení umělecké tvorby, zvýšení požitku z umění, ovlivnění a rozšíření představivosti,
  • filozofická motivace – hledání smyslu života, nalézání osobní identifikace, objevování nových pohledů na svět,
  • antifilozofická motivace – zklamání při hledání smyslu života, nenalezení východiska ve filozofii Východu,
  • spirituálně mystická motivace – vyznávání ortodoxní víry, získání boží vize, komunikování s bohem, získávání spirituální moci,
  • specifická motivace – osobní potřeba prožít něco nového – dobrodružství, jinak nespecifikované prožitky, získání uznání u určitých osob (Mühlpachr, P., 2009, s. 80-81).

Zdroj: https://www.vlada.cz/assets/urad-vlady/vydavatelstvi/vydane-publikace/Modely-zavislosti.pdf.