Paměť, orální historie a ideologie
Požadavky na absolvování
Na následujících stránkách se v hrubých obrysech seznámíte v nadpise uvedenými pojmy a s jejich vzájemným propojením.
1. Paměť, orální historie a ideologie
Zde se nebudeme zabývat psychologickým rozdělením paměti (krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá), ale podíváme se na ni očima sociálních vědců, konkr. orálních historiků a etnologů.
V lidské paměti jsou uchovávány vzpomínky, které bývají vyprávěny a převypravovány zas a znova v mnoha podobách. Od poloviny 70. let se výzkum paměti ponunul od "toho, co si lidé pamatuji" k výzkumu významu vzpomínek, tedy "proč si lidé pamatují".
„Lidská paměť pracuje jako samoobslužný, dynamický a revidující mechanismus: nepamatuje si událost samotnou, ale svou poslední vzpomínku na ni a příběh se tak při každé vzpomínce mění. Vzpomínky tedy oživujeme pomocí kauzálních nitek a nevědomky a nedobrovolně je přitom revidujeme. Minulé události vykládáme v neustále nových a nových verzích, vždy ve světle dalších událostí, o nichž se domníváme, že dávají souvislost a smysl s původní události“ (Nassim Nicholas Taleb, Černá labuť, 2011)Současní orální historikové se zabývají "dějinami psanými zdola" (vzpomínky obyčejných lidí).
Vyprávění lidí o svých životech a vyprávění ze
života se vztahují k tzv. kultuře všedního dne. „Vyprávění je kulturní technikou, která činí minulé uchopitelným a
pochopitelným tím, že je sdělováno to, co je považováno za zajímavé a důležité,
tedy hodné pro další předávání, čímž vedle osobnosti člověka odráží sociální
realitu a podává informace o určitém kulturně sdíleném kontextu daného
prostředí a určité kulturně podmíněné verzi světa. Vypravěč vypráví o tom, co
má pro něj nějakou hodnotu, je tím osobně zasažen, identifikuje se s tím,
co vypráví. Vyprávění tak lze považovat za relevantní pramen pro analýzu osobní
a kolektivní identity“ (Petr Lozoviuk, Evropská etnologie ve středoevropské perspektivě, 2005).
Každodenní život jedince je ač vědomě i nevědomě ovlivňován řadou politických i
apolitických institucí, které jsou vždy protkané nějakou ideologií, často má moc zasahovat do jejich domácností, sousedských i
rodinných vztahů. Do společných česko - německých dějin a vztahů nejvíce zasáhla 2. světová válka a její dopady.
S osobní a kolektivní identitou souvisí pojmy - individuální a kolektivní paměť.