Památková péče v České republice je ošetřena samostatným zákonem č. 20/1987 Sb. Zákon České národní rady o státní památkové péči (prováděcí vyhláška č. 66/1988 Sb.). Jenomže jak je patrné z data vzniku, jedná se již o dosti zastaralou normu, která sice prošla řadou novelizací, ale zatím vznik nové moderní kodifikace je politicky přehlížen.

            Z hlediska tohoto zákona jsou chráněny pouze kulturní památky či Národní kulturní památky, památkové rezervace a zóny. Předmět či nemovitost se stane kulturní památkou v momentě jejího prohlášení ministerstvem kultury na návrh kraje či obce s rozšířenou působností, u archeologických nálezů pak na návrh Archeologického ústavu AV ČR. Národní kulturní památku vyhlašuje vláda. Obdobné je to pak u památkových zón (ministerstvo) a rezervací (vláda).

     Samostatný způsob ochrany spočívá v tzv. závazných stanoviscích orgánu výkonné památkové péče. Tento státní úředník je obvykle součástí agendy stavebních úřadů, z popudu stavební změny či restaurování kulturní památky si vyžádá odborné stanovisko od Národního památkového ústavu (organizace zřizovaná Ministerstvem kultury nejen za tímto účelem, správa památkových objektů atd.). Ten má pak dalších 30 dní na vypracování této zprávy. Po uplynutí této doby může nastat trojí situace. Neobdrží-li úředník zprávu z NPÚ, může se rozhodnout na základě svého názoru. Obdrží-li zprávu z NPÚ, pak může rozhodnou v souladu s tímto sdělením či opačně v nesouladu. Samotný stavebník či majitel kulturní památky je pak povinen se tímto závazným stanoviskem řídit.

     Seznam kulturních památek veškerého druhu, včetně archeologických, je veden v tzv. Ústředním seznamu kulturních památek, který je přístupný i on-line na https://pamatkovykatalog.cz/uskp.

     Legislativní ošetření archeologické práce je kodifikováno v tzv. třetí části zákona 20/1987 Sb.

            § 21 nás informuje o oprávnění k archeologickým výzkumům. Ze zákona je takovouto institucí pouze Archeologický ústav AV ČR, ostatním organizacím za splnění daných podmínek může být pak Ministerstvem kultury udělena licence k provádění archeologických výzkumu (oprávněná organizace). Jednou z podmínek platnosti této licence je podepsaná smlouva oprávněné organizace s Archeologickým ústavem AV ČR, která určuje další podmínky provádění archeologických výzkumů jak úřední či odborné povahy, ale i územní. Stejně tak je důležité pro nesbírkotvornou organizaci mít podepsanou smlouvu právě se sbírkotvornou organizací o předávání nálezů. Protože archeologické nálezy jsou dle odst. 1 §23a zákona 20/1987 Sb. majetkem kraje pokud nejsou majetkem obce či státu (to především pro případy oprávněných organizací zřizovaných těmito složkami). Druhou zásadní podmínkou je pak doložení kvalifikovaného pracovníka k provádění archeologických výzkumů, kterým je fyzická osoba s dokončeným vysokoškolským vzděláním, získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti společenských věd se zaměřením na archeologii, a 2 roky odborné praxe.

            Ve vztahu k záchranné archeologické činnosti, která dnes tvoří většinu archeologických výzkumů, je nejdůležitější odst. 2 §22 zákona 20/1987Sb., který praví, že má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.

            Bohužel již v tomto i jiném zákoně není definováno, co je území s archeologickými nálezy (i když existuje jistá doporučující forma vypracovaná NPÚ) či doba přípravy stavby, zda je to doba projekce či doba tankování nafty do bagru. V tomto směru pak vzniká mezi stavebníky a investory řada nedorozumění. Druhá část 2. odstavce pak hovoří o tom, kdy platí archeologický výzkum investor a kdy oprávněná organizace. K tomu dochází pouze při výstavbě domů pro rodinné bydlení prováděné fyzickou osobou, v ostatních případech platí archeologický výzkum investor. Což vychází z premisy, kdo ničí, ten platí.

Samozřejmě s investorem je pak nutné sepsat dohodu o provádění archeologického výzkumu, kde je předmětem nejen cena, ale je zde ošetřen také termín, rozsah výzkumu či vůbec možnosti vstupu na pozemek.



Naposledy změněno: úterý, 24. srpna 2021, 08.07