Vztahy významové nadřazenosti, podřazenosti a souřadnosti

Je velmi důležité chápat slovo jako celek, chápat jeho významovou i formální stránku, chápat slovo ve všech jeho vztazích. Porovnáváme např. obsah a rozsah významu slova. "Slova jako živočich, rostlina, nerost zahrnují množství jednotlivin. Tento soubor jednotlivců, které pojmenováváme společným významem, tvoří rozsah významu. Rozsah slova živočich tvoří: obratlovci, hmyz, měkkýš, jednobuněční atp. a všechny jejich konkrétní druhy." (Hauser, 1978: 67) Obsah slova živočich lze vyjádřit jako to, co žije. Ukazujeme žákům, že mezi rozsahem a obsahem významu je nepřímá úměrnost: čím větší rozsah, tím menší obsah, a naopak.

Můžete se podívat na ukázku vysvětlení rozdílu mezi obsahem a rozsahem slova v učebnici Český jazyk pro 9. ročník ZŠ a příslušný ročník víceletých gymnázií, I. díl - Učivo o jazyce, Hana Hrdličková a kol., ALTER 2001, s. 159).

K přiblížení pojmu rozsah významu slova nám dobře poslouží grafická znázornění vztahu nadřazenosti, podřazenosti a souřadnosti.

Žáci mohou hledat k zadanému slovu jak slova významem nadřazená, tak slova významem souřadná a podřazená. Následující ukázka je z učebnice Český jazyk, Učebnice pro 7. ročník, Vladimíra Bičíková, Zdeněk Topil, František Šafránek, Tobiáš 2001, s. 50.

K procvičování je v této učebnici použito různého způsobu grafického znázorňování. Jak je vidět z této ukázky, pro správné pochopení těchto vztahů a správné vyřešení úkolu je důležitý stupeň žákova věcného poznání. (Český jazyk, Učebnice pro 7. ročník, Vladimíra Bičíková, Zdeněk Topil, František Šafránek, Tobiáš 2001, s. 51).

Jak vyplývá z ukázky č. 2, vztah mezi slovem významem nadřazeným a slovem významem podřazeným je vztah obecného a konkrétního, nikoli vztah celek a část. Žáci někdy uvádějí jako slova významem podřazená ke slovu strom slova kořen, kmen, koruna, větev atd. Vztah celku a části je hyperonymně-hyponymnímu vztahu do jisté míry blízký, jde však o jiný typ hierarchických významových vztahů. Proto považujeme za nevhodné uvádět ve stejné kapitole vedle příkladů v ukázce 2 a 3 i ukázku následující.

Výcvik ve vyhledávání slov s významem nadřazeným, podřazeným a souřadným je zároveň výcvikem v subsumpci (logicko-myšlenkovém postupu podřazování). Subsumpce je důležitá pro to, aby žák dokázal pochopit jazykový systém, aby dokázal správně zařazovat pojmy tohoto jazykového systému.

Opět za nevhodně zadané z hlediska pochopení pojmů slova významem nadřazená, podřazená a souřadná považujeme následující cvičení. Jednotlivé jazykovědné pojmy nejsou významem podřazené názvům jazykových disciplín. (Český jazyk, Učebnice pro 7. ročník, Vladimíra Bičíková, Zdeněk Topil, František Šafránek, Tobiáš 2001, s. 51)

Žák by si měl např. dokázat vybavit pojmy, které patří pod nadřazený pojem slovní druh a odlišit je od pojmů podřazených pojmu větný člen. Nadřazenému pojmu mluvnická kategorie jmen by měl přiřadit podřazené výrazy pád, číslo, rod, měl by vědět, že vzor není mluvnickou kategorií.