Jak vysvětlit význam neznámého výrazu?

Existuje několik způsobů vysvětlování významu slova.

1. Užití slova ve spojení se slovy jinými ve větném celku:

     urgence - Po urgenci vrátila knihu do knihovny.

2. Užití synonyma:

     urgence - upomínka.

3. Užití antonyma:

     neohrožený bojovník - bázlivý, zbabělý bojovník.

4. Užití hyperonyma (slova významem nadřazeného):

     kari, karí - koření,

     pýr - plevel.

5. Užití hyponyma / hyponym (slova významem podřazeného / slov významem podřazených):

     kur domácí - slepice, kohout,

     plevel - kopřiva, pýr, černobýl.

6. Zařazení do významového pole nebo okruhu:

     zahrádka - záhony, květiny, keře, zelenina, plevel, rýč aj.

     Na neudržované zahrádce bujel plevel.

7. Uvedení slov příbuzných:

     třpytka - třpytit se, třpyt, třpytivý,

     břit      - břitva, břitký.

8. Rozvinutí slovotvorného významu -   u slov motivovaných:

     house - mládě husy,

     barvírna - místo, kde se barví.

9. Výklad významu - je uveden ve slovnících (SSJČ, SSČ):

     bublanina - jemný moučník se zapečeným ovocem,

     plebiscit - hlasování lidu o závažném státním aktu.

10. Využití obrázků a fotografií.

    V případě, že máme v učebně počítač připojený k internetu,  můžeme   ihned vyhledat obrázek či fotografii prostřednictvím aplikace Google a okamžitě studentům obrázek ukázat. 

Při práci s významem slov lze využít dvojí postup.

1. Postup sémaziologický - od pojmenovací jednotky k významu. Např. ve cvičeních synonymických vysvětlujeme věcné, stylové a jiné rozdíly mezi slovy.

2. Postup onomaziologický - hledá se pojmenování pro to, co žák vnímá.

Tohoto postupu je užito i v následujícím cvičení z videoprogramu Slovní druhy. Žáci hledají přídavná jména na základě sledování videoukázky.