Struktura vyučovací hodiny

Píšete-li přípravu na vyučovací hodinu, měli byste se rozhodnout, o jaký typ hodiny půjde, a podle toho pak sestavit její strukturu. Radoslava Brabcová (1990: 68) uvádí následující rozdělení typů vyučovacích hodin:

• expoziční - hodina prvotního osvojování učiva (převládá prezentace nového učiva),
• upevňovací (resp. cvičební),
• opakovací,
• prověřovací (popř. klasifikační),
• smíšená (obsahuje v různém rozsahu typy předchozí).

V praxi se však tyto vyhraněné typy hodin příliš nevyskytují. Hodiny českého jazyka bývají většinou smíšené, na závěr tematických celků zařazují učitelé hodiny opakovací. Kromě těchto uvedených typů vyučovacích hodin existují i netradiční hodiny českého jazyka, které se mohou uskutečnit v terénu, mimo čtyři stěny školní třídy.

Strukturní články v hodinách českého jazyka:

• úvod - zahájení hodiny (žáci jsou seznámeni s cílem hodiny a motivováni)
• aktivizace dříve získaných poznatků (které jsou nutné k výkladu nového učiva)
• expozice (prvotní osvojování učiva)
• upevňování (fixace) nového učiva
• shrnutí učiva (krátká souborná rekapitulace nových poznatků)
• opakování učiva
• všestranné jazykové rozbory
• prověřování učiva
• závěr - stručné zhodnocení průběhu hodiny, zadání domácích úkolů

Obecné schéma struktury vyučovací hodiny smíšeného typu je následující:

• úvod hodiny,
• kontrola domácího úkolu,
• aktivizace dříve získaných poznatků,
• expozice,
• fixace,
• zadání domácího úkolu,
• závěr hodiny.

Tradiční vyučovací hodina obvykle začíná tzv. administrativní činností, tj. zápisem do třídní knihy, omluvami žáků, kontrolou pomůcek apod. Velmi důležité je v úvodu hodiny seznámit žáky s cílem hodiny. Je to důležité, protože žák pak může v hodině zaměřit svou soustředěnou pozornost na to, k čemu se směřuje, může svou činnost v hodině seberegulovat. Cíl hodiny nemusíte žákům na začátku sdělit tehdy, jestliže zahájíte nastolením problémové situace. Vyřešením problému pak žáci cíl hodiny sami zjistí.

Kontrola domácího úkolu je pro vás zpětnou vazbou o tom, do jaké míry žáci učivo zvládli. Proto bývá tato fáze také spojována s aktivizací dříve získaných poznatků (opakováním).

Předpokladem úspěchu hodiny je dobře promyšlená motivace. Důležitá je nejen vstupní motivace na počátku hodiny, ale motivovat byste měli podle situace i v průběhu hodiny. Žáci 1. stupně ZŠ totiž nedokáží soustředit pozornost po celých 45 minut vyučovací jednotky.

Po vstupní motivaci můžete přejít k prvotnímu seznámení s učivem. V učebnici bývá nové jazykové učivo tradičně uvedeno výchozím textem, který je dostatečně nasycen probíranými jazykovými jevy. Je třeba uvědomit si, které myšlenkové procesy žák uplatňuje, když si osvojuje určitý jazykový jev, a na základě toho promyslet volbu vhodných metod, organizačních forem a funkční využití učebních pomůcek. Místo výchozího textu v učebnici můžete při expozici využít i jiného jazykového materiálu, např. výrazů, které shromáždíte společně s žáky a zapíšete na tabuli, nebo předem připraveného vlastního textu na meotarové fólii atd. Můžete si připravit otázky, kterými povedete žáky tak, abyste spolu s nimi vyvodili potřebný závěr. Výběru vlastního textu však věnujte velkou pozornost, měl by obsahovat pouze případy jasné a jednoznačné. Součástí přípravy bývá i obraz tabule, kam provedete zápis. Měl by být maximálně stručný (heslovitý), jasný a přehledný.

Dále je třeba promyslet volbu vhodných typů cvičebních metod k upevnění nově získaných poznatků. Nezapomeňte v přípravě na formulaci takových otázek a úkolů pro žáky, které vedou k jejich aktivizaci. Žáci mohou procvičovat ústně i písemně, mohou pracovat samostatně i ve skupinách. Důkladně tedy vždy promýšlejte, která cvičení a v jakém pořadí použijete a jakou formou je žáci budou řešit. Dbejte na to, aby se střídaly různé činnosti i myšlenkové postupy.

Domácí úkol můžete zadat v závěru hodiny, ale i v průběhu procvičování. Žákům byste měli poradit, jak mají úkol zpracovat.

Na závěr vyučovací hodiny je třeba provést shrnutí, zhodnocení průběhu hodiny, zejména pochválit ty, kteří dobře pracovali; je to velmi důležitá motivace pro další práci.

Příprava by měla obsahovat i časovou rozvahu, tj. předpokládanou dobu trvání jednotlivých strukturních článků. (např. 5 - 10 minut na opakování, 20 - 30 minut na expozici nového učiva, 5 - 10 minut na jeho shrnutí, 2 - 5 minut na uložení domácího úkolu).