Grafické znázorňování stavby souvětí

První otázka, na kterou bychom si měli odpovědět, je, zda vůbec jsou grafy v syntaktickém vyučování nezbytné a jakou funkci mají. Rozhodně nejde o schematické, zjednodušené vyjádření jazykové skutečnosti, ale o znázornění symbolické.

Konečným cílem je, abychom naučili žáky při psaní složitých souvětí graf si pouze v duchu představovat a současně na základě této představy okamžitě klást správně interpunkční znaménka. Během výcviku mohou tedy grafy sloužit jako prostředek k dodatečnému ověření správnosti toho, jak žáci napsali čárky v souvětí, které jim učitel nadiktoval. Výcvik je vlastně úspěšný tehdy, když už žáci grafy nepotřebují. Souvětí s jednoduchou stavbou není třeba rozebírat graficky.

Symboly - písmena a číselné indexy

Jednotlivé věty v grafech souvětí jsou představovány symboly a číselnými indexy. Na 2. stupni ZŠ a v nižších ročnících víceletých gymnázií už navazujeme na syntaktické vědomosti a dovednosti žáků z 1. stupně ZŠ. Tam je stavba souvětí vyjadřována větnými vzorci:

Když V1, V2, aby V3.

Symbol V je symbolem pro větu vůbec. Abychom na vyšším stupni odlišili věty hlavní a vedlejší a aby se žáci nedopouštěli chyb jen vlivem předchozího nácviku v psaní větných vzorců, doporučuje se užívat značky VV a VH, myslím, že je dobré i toto pořadí písmenných symbolů - žák píše a říká věta vedlejší, věta hlavní nikoli pouze V a H.

Podívejte se teď na ukázku z učebnice   Český jazyk pro 7. ročník, Oldřich Uličný a kol., JINAN 1998, s. 113.

 Starší způsob grafického znázorňování, který známe z publikace Jaroslava Jelínka Všestranné jazykové rozbory a z některých starších učebnic, spočíval v tom, že symboly se dávaly do obdélníků. Karel Svoboda ve své Didaktice píše, že tím se práce s modely stává složitější, aniž z toho vyplývá odpovídající užitek. Domnívám se, že je nedůležité, zda se symboly užívají bez ohraničení, nebo zapisují do obdélníčků, čtverců nebo kroužků. Hlavní je, aby určitý způsob byl poměrně jednoduchý a úplný, tj. aby ho bylo možno užít i v případech složitých. Jak můžete vidět v následující ukázce, v učebnici Hany Hrdličkové (Český jazyk pro 8. ročník ZŠ a příslušný ročník víceletých gymnázií, 1. díl - Učivo o jazyce, Hana Hrdličková a kol., ALTER 2000, s. 100) jsou věty v souvětích zaznamenávány do kroužků.

Další otázkou je, zda číslovat zvlášť pořadí vět hlavních a zvlášť pořadí vět vedlejších či všechny věty v souvětí od první do poslední bez ohledu na jejich druh. Většina učebnic využívá druhou možnost a nečísluje zvlášť VH a zvlášť VV. Tato možnost se jeví jako jednodušší.

Sled jednotlivých vět v grafu

Aby byl graf opravdu symbolickým znázorněním, mělo by pořadí jednotlivých vět v grafu být stejné, jako je pořadí vět v souvětí. Podívejte se na ukázku přesného a nepřesného pořadí vět v grafu. V ukázce č. 3 věty v grafu přesně zachovávají sled, v kterém jdou po sobě v souvětí. Ukázka je z učebnice Český jazyk pro 8. ročník základní školy, Ilona Balkó - Ludmila Zimová, Fortuna 1995, s. 145.

V ukázce č. 4 by měl být symbol pro 5. větu hlavní posunut doprava, aby následoval až za symbolem pro 4. větu vedlejší. Ukázka je z učebnice Český jazyk pro 9. ročník základní školy, Ilona Balkó, - Ludmila Zimová, Fortuna 1996, s. 74.

Spojovací výrazy v grafu

V některých učebnicích jsou v grafech zapisovány spojovací výrazy do obdélníčků. Zapisování spojovacích výrazů do obdélníčků by bylo možné pochopit pouze v případě spojovacích prostředků hypotaktických (podřadicích), ty patří do rámce VV, kterou uvozují, nikoli však v případě spojovacích prostředků parataktických (souřadicích), ty totiž nejsou součástí jedné z vět, nepatří žádné z nich, ale stojí mezi nimi.

Podívejte se na ukázku nevhodného zápisu spojovacích výrazů. Ukázka je z učebnice Český jazyk pro 9. ročník základní školy II., Jaroslava Hedvičáková - Eva Müllerová, Prospektrum 1994, s. 52.

Zatímco podřadicí spojky když, ačkoliv, že a vztažné zájmeno který jsou součástí věty, kterou uvozují, a mohly by tedy být zapsány v obdélníčcích spolu s číselnými a písmennými symboly, souřadicí spojky a proto, a tak, a nejsou součástí 2. věty hlavní, nepatří do obdélníčku a měly by stát mezi 1. větou hlavní a 2. větou hlavní.

Čárky v grafu

Zaznamenávat interpunkční čárky do grafu je vhodné. Proč názorem šetřit? Budou-li žáci vedeni k tomu, aby čárky do grafů zaznamenávali, může dojít k rychlejší fixaci poznatku, že čárkami od sebe oddělujeme věty na nestejné syntaktické úrovni.

Vhodnější je, je-li čárka umístěna spíše za symbolem pro větu, nikoli před spojovacím výrazem. V takovém případě totiž hrozí riziko že žáci začnou psát čárku na začátku řádky.

Značky pro vyjádření významových poměrů mezi větami

Na 2. stupni ZŠ stačí, pokud do grafu žáci zapíší zkratkou, o který významový poměr se jedná (sluč. odpor. stupň. vyluč. dův. důsl.). V učebnici pro střední školy Český jazyk 4 Věry Martinkové se užívá ustálených symbolů, které jsou také užity v publikaci Sbírka úkolů k rozboru českého souvětí od Jiřího Novotného. Podívejte se na ukázku (Český jazyk 4, Věra Martinková, Trizonia 1994, s. 168 - 169).

Užívání značek s sebou nese nebezpečí, které vzniká při hodnocení. Má-li žák chybně uveden směr šipky, není jasné, zda chybuje v symbolu, nebo nesprávně určil významový poměr příčinný či důsledkový.

Případy nevhodné pro grafické znázornění

Jde o případy, kde je rozpor mezi formou a významem - nepravé věty vedlejší. Hypotakticky jsou připojeny věty, které sémanticky stojí na stejné úrovni:

Ulehla, aby už nikdy nevstala.   Vystoupil z vlaku, který se vzápětí rozjel.

Je však třeba tyto příklady žákům vysvětlit.