Další obecné didaktické zásady

Zásada přiměřené náročnosti

Co myslíte? Odpovídá této didaktické zásadě následující úkol zadaný v primě osmiletého gymnázia?

• "Ve slově "hoši" určete hlásky".

Nemůže jí odpovídat,  je totiž příliš jednoduchý.

Chceme-li zadat  podobný úkol z hláskosloví pro primu, aby byl přiměřeně náročný, mohlo by zadání být např. následující:

• "Určete hlásky ve slovech "výměna, větev, zpyšnět, měkký".

Takto zadaný úkol nutí všímat si rozdílů mezi grafickou a zvukovou podobou slova.

Podívejme se, jak vyhovuje zásadě přiměřené náročnosti zadání úkolů v učebnici Český jazyk pro 8. ročník a tercii víceletého gymnázia ((I. Havlová, M. Marková, N. Koušová, L. Bednářová,  Jinan 1994).

• Vydávejte vlastní časopis.
• Požádejte o rozhovor nějakou zajímavou osobnost ze svého okolí.
• Připravte anketní lístky s otázkami.
• Uspořádejte soutěž o nejvtipnější název časopisu.
• Připravte si krátký referát o nejoblíbenější knize ze své knihovničky.
• Napište stručnou recenzi knihy, která se objevila na pultech v poslední době.
• Zdramatizujte rozhovor šéfredaktora časopisu s podnikatelem, kterého získáváte pro sponzorování.
• Sestavte reklamní text do vašeho časopisu.
• Své čtenáře určitě pobavíte veselým horoskopem.

Zásada spojení školy se životem

Jak lze tuto zásadu respektovat ve slohové výuce? Je třeba Vycházet ze skutečných akcí, kterých se studenti účastní. Příklady:

• uspořádání výstavy k ekologii
• gymnaziáda - přebor v různých sportovních odvětvích
• školní akademie
• sexuologická beseda
• beseda s osobnostmi společenského života, které mají vztah ke škole
• průzkum veřejného mínění o.....

Pro takové akce studenti potřebují vytvořit texty dopisů, novinových článků, vzkazů, plakátů, reklam apod.

Jejich slohová činnost získá rozumný smysl, nejen smysl cvičný.

Zásada aktivnosti

Žáka nevnímejme jako pasivní objekt vyučování, je žádoucí, aby se aktivně na vyučování podílel. Aktivita úzce souvisí s motivací. Aktivizační úkoly mají vysokou motivační hodnotu. Samostatná práce by neměla pouze žáka zaměstnat, ale je důležité, aby rozvíjela myšlení žáků. Rozhodující význam pro aktivní účast žáka mají metody a takové formy práce, které aktivní účast žáka skutečně vyžadují, které zapojují jeho myšlenkové úsilí. Jazykové poznatky bychom neměli žákům předkládat jako hotové, ale žáci by se měli za vedení učitele účastnit jejich vyvozování.

Aktivita souvisí úzce s motivací - aktivizační úkoly mají vysokou motivační hodnotu.

Zásada vědomého osvojování učiva

Tato didaktická zásada je zaměřena proti verbalismu, formalismu a prakticismu. Je to požadavek, aby žák učivo dobře pochopil a aby osvojených pouček dokázal užívat v praxi. Učitel by měl při výkladu a procvičování učiva svými otázkami zajistit, aby žák mechanicky neopakoval, co slyšel od učitele nebo co je napsáno v učebnici, ale má aktivizovat myšlení žáka tak, aby mohl projevit svou bystrost. To zvyšuje jeho zájem a aktivnost. V kapitole o vyučovacích metodách získáte dovednost takové otázky formulovat.

Zásada názornosti

Jazyk vnímáme buď v jeho mluvené, nebo písemné formě. U mnohých jazykových jevů není možná přímá empirie, proto se užívá názoru zprostředkovaného.

Přechod od konkrétního názoru k abstraktnějšímu chápání mluvnických jevů usnadňují značky (symboly).

V učivu z hláskosloví je jedním z cílů, aby si žák uvědomil rozdíl mezi zvukovou a grafickou stránkou slov, mezi hláskou a písmenem. Kdybychom k vysvětlení rozdílu mezi počtem hlásek a počtem písmen např. ve slově pět použili fonetickou transkripci v hranatých závorkách, mohlo by to mít negativní důsledky pro pravopisné dovednosti žáků.

• pět [pjet]

Proto se používá značkový záznam, v němž kolečko symbolizuje samohlásku, křížek souhlásku, křížek v kolečku slabikotvornou souhlásku a svislá čára označuje hranici slabiky.

pět

xxox

Na základě takového značkového záznamu pak žáci pochopí, že např. slovo pět se skládá ze tří písmen, ale ze čtyř hlásek. Ze značkových záznamů dalšího počtu slov pak pozná v obecnější poloze stavbu slabiky a slabikotvornou úlohu samohlásky (popř. dvojhlásky) a slabikotvorné souhlásky (r, l).

O tom, jak je tato didaktická zásada realizována ve skladbě, se více dozvíte v kapitole Syntaktické učivo.

Podívejme se na názorně zpracované učivo o přídavných jménech přivlastňovacích v učebnici Čeština pro učně (Hausenblas, O., Fortuna 1993).

Zásada soustavnosti

Tato zásada vyžaduje, aby žáci byli vedeni k poznání jazykového systému. Neměli by poznávat jazykové jevy izolovaně, ale ve vzájemných vnitřních vztazích s ostatními jevy téhož systému.

Systém má jistou strukturu. Pojem podstatných jmen se nevytvoří jen tím, že žák poznává, co jsou, ale také co nejsou, tedy v odlišení od ostatních slovních druhů. Proto nejdříve žák získává vhled do celého systému slovních druhů, má si uvědomit vztah mezi celkem a jednotlivými částmi, mezi jednotlivými slovními druhy. Pak lze jednotlivé slovní druhy probírat, ovšem vždy ve vztahu k slovním druhům ostatním.

Zásada trvalosti

Efektivní vyučování je jen takové, které zajišťuje, aby si žák poznatky osvojil trvale. Alespoň jádro osvojeného učiva by si měl žák osvojit trvale. Ošemetnost této zásady vyplouvá na povrch při opakovaném úsilí pedagogů stanovit tzv. "učební standardy". Tato zásada vyžaduje, aby se stále čelilo zapomínání probraného učiva. Jedním z léků je tzv. opakováním. Opakování na základě otázek položených žákům je pouze reproduktivní.

Mnohem účinnější je tzv. spirálové opakování. Musí splňovat následující podmínky:

a) mělo by se soustřeďovat na základní věci, tj. být výběrové,

b) mělo by být zkvalitňováním osvojení, tj. být prohlubující,

c) nemělo by být pouhým verbálním opakováním, tj. mělo by být aktivní činností, řešením úloh a problémů,

d) mělo by být pravidelné, tj. systematické.