Pravopis je ustálený způsob, jak se grafickými znaky zaznamenávají projevy spisovnéého jazyka. Pozor, není to lingvistická disciplína, není součástí gramatiky, přestože některé pravopisné jevy se o gramatické znalosti opírají.

V jazykovém vyučování se probírají pravopisné jevy v souvislosti s hláskoslovím a výslovností, tvaroslovím, tvořením slov, lexikologií a syntaxí.

Při nácviku pravopisných jevů se uplatňuje ve značné míře paměť (zraková, verbální a motorická), ale současně i rozumová úvaha.

Žák musí příslušný pravopisný jev analyzovat, srovnat, zhodnotit a rozhodnout se pro určité řešení. Podíl mechanického drili je tedy menší, než si možná myslíte.

Rozlišujeme tři typy pravopisných jevů:

1. Pravopis lexikální - jev je vlastností kořene, popř. kmene

2. Pravopis morfologický - jev vyplývá z tvaru slova, vyskytuje se v koncovce

3. Pravopis syntaktický - jev vyplývá z větného vztahu


1. Pravopis lexikální

  • psaní i, í, y, ý po měkkých, tvrdých a obojetných souhláskách mimo koncovku,
  • označování kvantity (délky) samohlásek,
  • psaní písmena ě ve skupinách dě - tě - ně,  bě - pě - vě - mě,
  • psaní znělých souhlásek na konci a uvnitř slova,
  • skupiny souhlásek,
  • předložky a předpony s a z,
  • psaní slov přejatých,
  • zkratky a značky,
  • psaní velkých a malých písmen na začátku slov a slovních spojení,
  • pravopis spřežek,
  • psaní spojovníku, dělení slov.


2. Pravopis morfologický

  • psaní i-y v koncovkách jmen,
  • psaní -í v koncovkách přítomných tvarů sloves


3. Pravopis syntaktický

  • shoda přísudku s podmětem
  • interpunkce


Naposledy změněno: pondělí, 24. října 2022, 10.02