1. Psaní i, í / y, ý po obojetných písmenech

Možná si teď říkáte, proč psaní i, í / y, ý po obojetných písmenech, a ne po obojetných souhláskách? Tradičně se opravdu používalo vyjádření "po obojetných souhláskách".  Pokud však chceme být konzistentní a rozlišovat zvukovou a grafickou rovinu jazyka, musíme si uvědomit, že hláska je to, co slyšíme, ale písmeno je to, co píšeme.  Logicky pak je vhodné užívat vyjádření psaní i, í / y, ý po obojetných písmenech.

Zkuste si vzpomenout na řadu vyjmenovaných slov po písmenu b.  Pokud jste chodili do školy po roce 1976, učili jste se tuto řadu:


 

Když jsem chodila do školy v 60. letech 20. století já, učili jsme se tuto řadu:

být,  obyčej,  bystrý,  bylina,   kobyla,  býk,  babyka,  Bydžov, Přibyslav.

Všimli jste si, že v roce 1976 byla řada vyjmenovaných slov doplněna o další slova? 

Pravopis ve slovech bydlit, obyvatel, byt, příbytek, dobytek, nábytek jsme v 60. letech zdůvodňovali takto:  Napíšu y, protože jsou to slova příbuzná ke slovu být.

Slovo být má rozsáhlou slovní čeleď příbuzných slov, některá se už významově vzdálila a přijít na to, že jde o slova příbuzná, je pro děti takřka nemožné. Proto byla řada vyjmenovaných slov po b rozšířena.

V některých nových učebnicích po r. 1990 bylo doplněno ještě slovo zbytek, které tam dosud nebylo a žáci v něm často chybovali.

Jak vidíte, řady vyjmenovaných slov nejsou neměnné, jednou pro vždy dané, mění se, jsou rytmicky uspořádané, aby si žááci vyjmenovaná slova mohli dobře zapamatovat.

Proč bývají  některá slova z  didakticky uspořádaných řad  naopak vypuštěna?

Protože je jejich frekvence velmi nízká, takže si jejich pravopis mohou  žáci osvojit  příležitostně -  místní názvy  z oblasti,  z které žáci pocházejí,

- v souvislosti se zeměpisným učivem - mys

- v souvislosti s dějepisným učivem  - Přibyslav, Hrabyně.

Nově bylo vypuštěno v některých učebnicích vypuštěno i slovo vyžle.  Setkáme se s ním pouze ve frazeologickém obratu hubený jako vyžle. Víte však, jaký je původní význam tohoto slova a proč bývá slovo spojováno s těmito obrázky?

Pokud si někdy nebudete jisti významem určitého slova, pomůže vám Internetovajá jazyková příručka na adrese http://prirucka.ujc.cas.cz/

Napíšete-li do vyhledavače slovo a odkliknete, objeví se vám nejen všechny tvary slova a příklady jeho užití, ale i odkazy do elektronických slovníků. U slova vyžle můžete vidět odkaz do SSČ (Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost) a do SSJČ (Slovníku spisovného jazyka českého).

Vyžle je

 1) plemeno menšího loveckého psa slídiče

 2) pohádková bytost,  zpravidla malý hubený strašidelný pes,

 3) velmi hubené  dítě, hubený mladý dospělý člověk


V některých učebnicích byla do řad vyjmenovaných slov zařazena míto základních slov mýtit a smýkat jejich odvozeniny mýtina a smyk. Frekvence slov mýtina a smyk je jistě vyšší a jejich významu také žáci rozumějí lépe.

Jak už teď víte, jednotlivé učebnice  se nyní  liší "svými"  vyjmenovanými slovy.  To nepovažujeme za vhodné. V této oblasti chybí vědecký výzkum, o jeož výsledky by se autoři učebnic mohli opřít. Perličkou jsou vyjmenovaná slova po "f" - fyzika - v učebnicích nakladatelství Prodos.

Není ani vhodné, aby v  řadě učebnic jednoho autorského kolektivu se lišily řady vyjmenovaných slov,  která si mají žáci osvojit ve 4.  a 5.  třídě. (Např. v jedné z učebnic jsou v 5. třídě  přidána  slova slynout a plytký).

Významy některých vyjmenovaných slov je třeba žákům vysvětlit opakovaně i ve vyšších ročnících.

pelyněk  - bylina  hořké chuti,  slynout -  být proslulý,  známý, dmýchat - vhánět vzduch, foukat do pece, plytký - povrchní, jalový, lysý -holý, zpytovat - pečlivě zkoumat svůj život, nitro, pykat  - nést  trest za  něco, pýřit  se -  červenat se, čepýřit se - čechrat si peří, povyk - rámus,  křik, vyžle - velmi hubené dítě, výheň - velká teplota, žár, pyl, výt, výskat, baby - druh javoru s tupě laločnatými listy


Homofony a paronyma

Problémy činí tzv. homofony (slova, která stejně znějí, ale jinak se píší): být - bít,  mýt - mít, my -mi

a  tzv.  paronyma  -  ne  zcela  shodná,  liší se jen některým znakem, např. délkou samohlásky:  lyska - líska

Jak vysvětlit žákům rozdíl mezi dobýt - dobít?

Interference je zde posílena kontextem. Žáci se nesprávně domnívají, že ve větě Husité dobyli hrad jde o použití násilí, a že tedy mají napsat i.

Je třeba vysvětlovat dvěma způsoby:

a) významem:   získat - dotlouci

b) formálně  - budoucí čas:  dobudu - dobiju

Uslyšíme-li ve tvaru budoucího času d, napíšeme dobyl, uslyšíme-li j, napíšeme dobil.

Je možné zadat žákům úkol následujícího typu?

Na bidle v zahradě si zřídil své bydlo pták. Pak však přišel vítr  a shodil obě b-dla.

Nelze.  Jsou to homofony, nelze označit dvě různé věci jednou formou.

Proč žáci nejvíce chybují v psaní předpony vy-?

Neumějí  ji  poznat.  Vychází  se  od  případů,  kdy  po odtržení předpony zůstane celé slovo: vydělat, vynést, výhra.

Tento okruh je však omezen.

Existují slova: vyndat     vyprovodit     vynikat   výborný

                        zandat     do-                za-         od-

Postup při rozhodování musí respektovat slovtvorné vztahy: pomáhá i vizuální dojem.

Je vhodné, aby došlo k zapamatování slov, kde se píše vi-:

vidět, viset, vinout, viklat, vikýř, vidle

Nevhodné je nazývat je vyjmenovanými slovy s vi-.

Žáci často odůvodňují nesprávně  - ve  slově vynuly  je předpona  vy-,protože nuly je samostatné slovo.

Není snadné vysvětlit rozdíl mezi mlýn - mlít. Podívejte se na zdůvodnění do Internetové jazykové příručky.

Lze využít analogie s infinitivy jiných sloves   mlí -t     tří -t     umří-t

Většina vyjmenovaných slov má y v kmeni slova, jen několik v příponě:  slepýš, brzy

Přípona -ýš  je neproduktivní, řídká, k  vysvětlení pravopisu lze použít i zde analogie.

slepýš  -  hroznýš,  měkkýš.

O slovotvorné znalosti  je třeba opřít  i pravopis slova  brzičko  (bohužel ve 3. třídě ještě není slovotvorba). Je zde přípona - ičko.

Příčiny chyb:   vnější podobnost slov  

                                        hbitý  - být

                                        prosít - sytý

                                        blízký - blýskat se

                                        lískový - lysý

                                        sípe    - sype

                                        plivat  - plýtvat

Obtížné  určení příbuznosti:  ozývat  se  - nazývat  se, vyzývat,  vzývat

Odůvodňování:  Není to ani slovo vyjmenované, ani příbuzné.

Neobvyklé spoje:  slovo pilný je příbuzné  se slovem pyl, protože znamená pracovitý, jako když včely nosí pyl.  Ve větě nabil pušku napíšu y, protože ji nezbil.

 

Jak byste vysvětlili pravopis slova myslivec?

Práce s etymologickým slovníkem: vlastně: myslivý, důmyslný v lovení

Staročesky:  v loviech velmi mysliv bieše.