Obr. 1 - Ilustrativní obrázek, zdroj vlastní, autor: Jan Krotký

Druhy motivace (doporučujeme bližší nastudování např. Kalous 2002, Pavelková 2002):

Pro rozvíjení motivace žáků k učení je důležité rozlišovat vnější a vnitřní motivaci, i když jsou obě úzce propojeny. Vnější a vnitřní motivaci rozlišujeme na základě působení vnějších popudů (tzv. incentiv) a osobních potřeb.

Vnější motivace

- o vnější motivaci se mluví v situaci, kdy se jednotlivec neučí z vlastního zájmu, ale pod vlivem vnějších motivačních činitelů.

Otázka k zamyšlení: Které vnější motivační činitele (faktory) mohou působit na žáka a jak se to projeví v jeho učební činnosti?

Výsledek: takovými činiteli mohou být známky, odměna či trest, snaha žáka naplnit očekávání učitele nebo rodičů, potřeba pozitivního vztahu ve společnosti apod.

Druhy vnější motivace (Lokša, Lokšová, 1999):

- externí motivace (iniciace výhradně vnějšími činiteli - učím se proto, abych se vyhnul trestu,

- regulace pasivně převzatá (zvenku přejaté, ale vnitřně neakceptovatelné chování - ani nevím, proč se učit, ale má se to, a proto to dělám, kdybych nedělal, cítil bych se špatně, měl bych pocit viny),

- identifikovaná regulace (přijetí dané hodnoty za svou a identifikace s požadovaným chováním - uvědomuji si, proč se mám učit - je to pro mě důležité),

- integrovaná regulace (asimilace určitého vnějšího činitele s ostatními zájmy, hodnotami, potřebami - učím se z plného přesvědčení, z vlastní vůle).

Vnitřní motivace

- vnitřní motivace bývá považována za kvalitnější a stálejší než motivace vnější, mluvíme o ní tehdy, když člověk vykonává určitou činnost kvůli ní samé, tj. když žák jeví zájem o učivo bez očekávání odměny, pochvaly, má pozitivní dopad na úspěšnost žáka ve škole a kvalitu učení, dále pak paměť, koncentraci atd.

Vnitřní motivace je založena na rozvíjení a aktualizaci žákových potřeb.

- při hledání optimálního přístupu k motivování žáků ve vyučování je nutné, aby učitel zjistil, jaké potřeby jsou u žáků dominující, a tyto potřeby vhodným způsobem aktualizoval

Jedná se především o následující potřeby:

  • Potřeby poznávací – potřeba získávat nové informace, poznatky, potřeba řešení nebo vlastního vyhledávání problémů

Poznávací potřeby lze aktualizovat volbou učiva nebo úkolů, které jsou tvořivé, neobvyklé, překvapivé, záhadné, vzbuzující problémovost, poskytující možnost experimentovat (např. problémové vyučování - tj. sestavení úlohy, při jejímž řešení žák objeví ty poznatky, které si má osvojit), důraz by měl být kladen na využívání tvořivosti a sebevyjadřování žáka, využití jeho zkušenosti.

Otázka k zamyšlení: Pokuste se vybrat mezipředmětové téma z oblasti fyziky, které je postaveno na problémovosti, a navrhnout jeho zpracování žáky.

Důležitý je i postoj učitele. Ten by měl znát žáka, resp. jeho zájmy, měl by ukázat význam studovaného oboru v reálném světě, zdůraznit smysl učiva a vhodnými vyučovacími prostředky (metody, organizační formy atd.) vzbudit zájem o předmět. Chybějící vztah školní přípravy k budoucnosti se může projevit snížením motivace ke školní činnosti ("škola je k ničemu, "k čemu mi tohle bude dobrý", "kde to v praxi použiji"...)

  • Potřeby sociální – potřeba pozitivních sociálních vztahů, obava z odmítnutí, potřeba sociálního vlivu a prestiže

Sociální potřeby se aktualizují skupinovým a kooperativním vyučováním, potřeby vlivu a prestiže lze dobře rozvíjet formou soutěže – je však nutné zajistit, aby každý  žák měl určitou šanci na úspěch, jinak to může působit na některé žáky nemotivačně, snižovat jejich sebedůvěru apod.

Otázka k zamyšlení: Uveďte mezipředmětové téma z oblasti fyziky, které je vhodné pro kooperativní výuku, navrhněte postup zpracování tohoto tématu.

Klima tolerance, kooperace a kamarádství mezi žáky a učitelem zvyšuje jejich motivaci a tím i výkony. Přitom dojde k odbourávání negativních emocí, jako je tréma, strach, úzkost, které všeobecně snižují výkony i vnitřní motivaci a celkově i vztah ke škole.

  • Výkonové potřeby – potřeba úspěšného výkonu, potřeba vyhnutí se neúspěchu

Na výkonové motivaci se značnou měrou podílí způsob hodnocení žáků učitelem, hodnocení může motivovat pozitivně nebo negativně, hodnocení musí splňovat následující: možnost zažít úspěch, zpětnou vazbu, mít přiměřené nároky, práci s chybou.

K bližšímu studiu doporučujeme následující literaturu:

Dopita,M., Grecmanová, H. a kol.: Zájem žáků základních a středních škol o fyziku, chemii a matematiku, Univerzita Palackého Olomouc 2008

Fontana, D.: Psychologie ve školní praxi. Portál, Praha 1997.

Grecmanová, H. a kol.: Podporujeme aktivní myšlení a samostatné učení žáků. Hanex, Olomouc 2002.

Holt, J.: Proč děti neprospívají. Strom, Praha 1994.

Kalous, Z., Obst, O.: Školní didaktika. Portál, Praha 2002.

Lokša, J., Lokšová, I.: Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Portál, Praha 1999.

Pavelková, I.: Motivace žáků k učení. PedF UK, Praha 2002.

Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Portál, Praha 2001.

Skalková, J.: Obecná didaktika. Grada, Praha 2007.

Naposledy změněno: sobota, 11. července 2015, 21.59