Jevy pravopisu syntaktického
2. Interpunkce
Naučit sepsát správně interpunkci v souvětí se mohou žáci naučit až teprve tehdy, když pochopí pojem "určitý slovesný tvar", když jsou schopni analyzovat věty v souvětí, pochopit souřadnost a podřadnost. To nastává až na 2. stupni ZŠ.
Přesto už na 1. stupni ZŠ mohou být položeny dobře základy k tomu, aby následně žáci interpunkci uvědoměle užívali. Už v 1. třídě získávají informaci, že za větami je třeba napsat znaménko. V souvislosti s učivem o druzích vět podle postoje mluvčího ke skutečnosti pak rovněž poznávají, kdy se zavětou píše tečka, kdy otazník a kdy vykřičník.
Při osvojování interpunkce napomáhají i větné vzorce. Když se žáci učí analyzovat souvětí a zapisovat do větných vzorců čísla označující pořadí vět, symbol V pro větu a interpunkční znaménka, můžeme napomoci následné dovednosti zapisovat správně interpunkci. Na 1. stupni bychom měli s větnými vzorci pracovat tak, že budeme vést žáky nejen k záznamu stavby souvětí větným vzorcem, ale i ke správné četbě větného vzorce, především s interpunkčními znaménky.
Příklad:
Když V1, V2, aby V3. Čteme: Když Vé jedna čárka, Vé dva čárka, aby Vé tři tečka.
V1, ale V2, protože V3. Čteme: Vé jedna čárka, ale Vé dva čárka, protože Vé tři tečka.
Četba interpunkčních znamének ve větných vzorcích pak přispívá k tomu, že žáci tato znaménka nezapomínají psát, píšou-li opravdová souvětí.
Na 1. stupni ZŠ se žáci rovněž seznamují s psaním přímé řeči. Používáme k tomu modelové cvičení. Tři typy přímé řeči zaznamenáváme modely, v nich jsou užity následující symboly:
Modelová cvičení:
