Mezipředmětové vztahy a motivace žáka
Obr. 1 - Ilustrativní obrázek, zdroj vlastní, autor: Jan Krotký
Poznámka:
Pedagogický text je stejný jako v modulu biologie a geografie, neboť jde o přírodovědné discipliny. Odlišnosti tohoto modulu jsou ve specifických aplikacích na předmět chemie. Autoři modulu
Motivace žáků ve výuce se zaměřením na chemii (upraveno podle Čábalová, 2012).
Po důkladném přečtení byste měli znát:
- definici motivace, význam v učení žáků,
- specifické odlišnosti vnější a vnitřní motivace žáka.
Porozumíte:
- vzájemným vztahům mezi motivací a učením žáků v chemii,
- rozdílům mezi poznávacími, sociálními a výkonovými potřebami ve vnitřní motivaci žáka.
Dokážete:
- aktualizovat žákovy potřeby v oblosti vnitřních potřeb žáka se zaměřením na učivo chemie.
Další doporučená literatura ke kapitole:
ČÁBALOVÁ, D. Pedagogika. Praha: Grada, 2012.
ČÁBALOVÁ, D. Pedagogika pro učitele základních a středních škol. Plzeň: ZČU v Plzni, 2012
HRABAL, V. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1988.
HRABAL, V. st., HRABAL, V. ml. Diagnostika. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické aplikace statistiky.Praha: Karolinum, 2002.
KUSÁK, P., DAŘÍLEK, P. Pedagogická psychologie - A. Olomouc: UP, 2002.
PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení. Praha: PedF UK, 2002.
MUSILOVÁ, E. Mezipředmětové vztahy chemie s ostatními přírodovědnými předměty. Brno: Paido, 1996. ISBN 80-85931-22-2.
MUSILOVÁ, E. a KUBEŠOVÁ, A. Přehled mezipředmětových vztahů mezi chemií a ostatními přírodovědnými předměty ve vzdělávacím programu základní škola. In Chemický občasník. Brno: Paido, 1997. s. 24-27. 5. ISBN 80-85931-40-0.
TRNA, J. Jak motivovat žáky ve fyzice se zaměřením na nadané. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2012. 109 s. 348. ISBN 978-80-210-6150-7.
Příprava budoucích učitelů na uplatňování mezipředmětových vztahů chemie s přírodovědnými předměty na ZŠ Kód projektu: ROZV/100/2003
www.muni.cz/research/projects/1401
Příprava budoucích učitelů na uplatňování mezipředmětových vztahů chemie s přírodovědnými předměty na ZŠ Kód projektu: MUNI/41/T 26
www.muni.cz/research/projects/1673
LOKŠOVÁ, I.; LOKŠA, J. Pozornost, motivace,relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha : Portál, 1999
Hunterová, M.: Účinné vyučování v kostce. Praha, Portál 1999
Helms, W.: Lépe motivovat | méně se rozčilovat. Praha, Portál 1996
Slovníček vybraných pojmů k tématu motivace:
Afiliace je utváření sociálních vztahů pomocí spolupráce a komunikace.
Incentivy jsou souhrn podmínek, podnětů, popudů, které podněcují vůli člověka k činnosti, vzbuzují a uspokojují jeho potřeby. Patří do vnější motivace.
Kompatibilita je snášenlivost, slučitelnost, vzájemná snášenlivost.
Motivace je určitý souhrn činitelů, které směřují, podněcují a zachovávají chování člověka v dané situaci.
Potřeby patří mezi motivační činitele, které vzbuzují pocit nedostatku nebo nadbytku. Jsou základními vnitřními zdroji motivace (např. potřeby sociální, výkonové, poznávací).
Vnější motivace vzbuzuje takové podmínky, ve kterých působí silné podněty, popudy vedoucí k učení žáků.
Vnitřní motivace je rozvíjení žákových potřeb v oblasti sociální, kognitivní (poznávací) a výkonové.
Motivace a její pojetí v chemii (upraveno podle Čábalová, 2012)
Definice motivace
K vysvětlení pojmu motivace uvádíme následující definice (vybíráme jen některé, další je možné vyhledat v příslušné odborné literatuře psychologie):
|
Podle Hartla je motivace .. „intrapsychický proces zvýšení nebo poklesu aktivity, mobilizace sil, energizace organismu, a projevuje se napětím, neklidem, činností směřující k porušení rovnováhy.“ (Hartl, 1999, s. 134) |
|
Z dalších definic motivace uvádíme tuto: ... motivace je „proces psychické regulace, na němž závisí směr lidské činnosti, jakož i množství energie, kterou je člověk ochoten obětovat na realizaci daného směru…motivace je vnitřní proces podmiňující úsilí dospět k určitému cíli.“ (In: Nakonečný, 1999, s. 455) |
|
Balcar charakterizuje motivaci jako .. „výslednici více motivačních vlivů působících současně“ (Balcar, 1983, s. 20). |
Z pohledu předmětu biologie nás zaujala definice motivace Hrabala, Pavelkové a Mana, kteří vysvětlují pojem motivace jako: "souhrn činitelů, které podněcují, směrují a udržují chování člověka“ (Hrabal, Man, Pavelková, 1989, s. 16).
Úkol pro Vás:
Najděte v další psychologické a pedagogické odborné literatuře další příklady definic pojmu "motivace". Pak tyto definice aplikujte na vybrané učivo chemie pro základní školy. Své náměty zpracujte písemně a odešlete tutorovi.
Pohledy na vnější a vnitřní motivace v mezipředmětových vztazích k chemii
Zamyšlení pro vás:
Pokuste se vyjmenovat a písemně zpracovat vše, co na vás působilo motivačně při studiu na vysoké škole. Pak tyto motivy zkuste rozdělit na vnější a vnitřní motivaci. Které z nich byste mohli využít ve své v pedagogické praxi? Své návrhy zaměřte na výuku chemie.
Příklad řešení:
Pokud jste jmenovali např. trest, odměnu, pochvalu, známku, aj., pak tyto incentivy patří do vnější motivace. Uváděli-li jste naopak zvídavost, pochopení smyslu učení, zažití úspěchu, spolupráci, poznání nového apod., pak šlo o vnitřní motivaci.
Příklad na aplikaci k chemii - Pokud do chemie vneseme nový poznatek o výzkumu, např. rozeberete nové poznatky o fulerenech, o nanotechnologiích, o budoucnosti pohonných hmot, o úloze vodíku jako paliva, o vývoji a principech jaderných reaktorů atd…, pak jsme rozvíjeli vnitřní motivaci poznávacích potřeb.
K vysvětlení vnější a vnitřní motivace pozorně čtěte následující text. Upozorňujeme na to, že rozdělení motivace na vnější a vnitřní je jen z důvodu přehlednosti učiva o motivaci. Oba typy motivace nestavíme proti sobě, ale chápeme ve vzájemných vztazích. Dávejme však pozor na to, aby vnější motivace nepřevážila a tím neutlumila vnitřní motivovanost žáka!
"Vnější motivaci můžeme chápat jako navození podmínek, kde budou působit tak silné incentivy (podněty, popudy), které povedou k učební činnosti.
Vnější motivace má charakter dlouhodobého či krátkodobého působení. Například krátkodobě působí pochvala, dárek trest apod., dlouhodobá vnější motivace je např. dostat se na zajímavou školu (SŠ, VŠ,..) nebo získat dobré zaměstnání apod." (Čábalová, 2012, CD.)
Jiné typy vnější motivace lze vysledovat u Pavelkové (upraveno podle Pavelková, 2002, s. 20):
- pokud je motivace navozována výlučně vnějšími činiteli, např. odměnou nebo trestem od učitele, rodičů, vychovatelů, pak ji nazýváme externí regulací,
- pasivní přijetí regulace chování bez vnitřního přijetí je pak tzv. introjektovanou regulací,
- dalším stupněm motivace vnější je tzv. identifikovaná regulace - při ní žák přijímá pravidla a bere je za svá, např. ochotně jedná z vlastního rozhodnutí,
- posledním typem vnější motivace je integrovaná regulace - žák integruje pravidla do vlastní motivační struktury pouze pro danou činnost a její výsledek, ale bez zájmu o samotnou činnost (to je rozdíl od vnitřní motivace).
Poznámka autorů:
Integrovaná regulace vnější motivace může být přechodem k vnitřní motivaci.
Motivaci žáků k učení biologie lze zvnějšku ovlivnit také prostřednictvím odměn nebo trestů. K bližšímu pochopení pedagogického smyslu odměn a trestů v edukačním procesu doporučujeme následující odbornou literaturu:
KOPŘIVA A KOL. Respektovat a být respektován. Kroměříž: Spirála, 2005.
ČAPEK, R. Odměny a tresty ve školní praxi. Praha. Grada, 2008.
Úkol pro Vás:
Po prostudování uvedené literatury, písemně zpracujte návrh odměn a trestů pro pedagogickou praxi ZŠ a zohledněte specifika výuky chemie. Pak odešlete tutorovi.
Příklad řešení:
Odměnou v chemii může být pro žáka např. exkurze do úpravny, provozu výroby potravin apod.
Literatura k dalšímu studiu
ČÁBALOVÁ, D. Pedagogika pro učitele základních a středních škol. Plzeň, 2012. CD.
PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení. Praha: PedF UK, 2002.
PAVELKOVÁ, I., HRABAL, Vl. Jaký jsem učitel. Praha: Portál, 2010.
LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.
HRABAL, V.Jaký jsem učitel. Praha. SPN, 1988.
http://www.primat.cz/uhk-prf/predmety/motivace-ve-vyucovani-chemii/124159
TRNA, J. Jak motivovat žáky ve fyzice se zaměřením na nadané. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2012. 109 s. 348. ISBN 978-80-210-6150-7.
Příprava budoucích učitelů na uplatňování mezipředmětových vztahů chemie s přírodovědnými předměty na ZŠ Kód projektu: ROZV/100/2003
www.muni.cz/research/projects/1401
Příprava budoucích učitelů na uplatňování mezipředmětových vztahů chemie s přírodovědnými předměty na ZŠ Kód projektu: MUNI/41/T 26
www.muni.cz/research/projects/1673
LOKŠOVÁ, I.; LOKŠA, J. Pozornost, motivace,relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha : Portál, 1999.
Hunterová, M.: Účinné vyučování v kostce. Praha, Portál 1999
Helms, W.: Lépe motivovat | méně se rozčilovat. Praha, Portál 1996
BOAKERTS, M. Efektivní učení ve škole. 1. vyd. Dominik Dvořak (ed.). Praha : Portal, 2005, s. 55–75. ISBN 80-7178-556-3
HRABAL, V. ml., MAN, F., PAVELKOVA, I. Psychologické otázky motivace ve škole. 1. vyd. Praha: SPN
Faktory ovlivňující vnitřní motivaci žáka s aplikací na chemii
Vzhledem k individuálním zvláštnostem žáků (rozdílnosti schopností, zájmů, potřeb, osobnosti apod.) je vývoj vnitřní motivace ovlivněn řadou činitelů.
V pedagogické praxi a v učení žáků hrají důležitou roli následující faktory (volně podle Pavelková, 2002):
- pomoc a podpora s regulací učení žáka (od vnější regulace k seberegulaci),
- orientovat se na rozvoj poznání a zájmů žáka (zejména to jsou v chemii zájmy ve vyhledávání zajímavosti v literatuře, na webu, chemické pokusy, exkurze do zařízeních chemické výroby apod.),
- přesun aktivity z učitele na žáka, řízení a kontroly učení na žáky (např. plánování k projektům s chemickou tematikou, vytváření pracovních listů z chemie, resp. chemické části přírodovědy pro mladší žáky, výuka vedená učitelem a žáky společně, apod.),
- poskytnout prostor pro seberealizaci žáka (např. podíl na návrhu i realizaci výstavek produktů chemického průmyslu),
- zaměřit se na práci žáků s informacemi z různých zdrojů,
- nabízet široký výběr námětů pro řešení úkolů z chemie, badatelství a procesy rozhodování,
- pro rozvoj chemického myšlení je nezbytné využívat různé způsoby hodnocení a projevů uznání.
Úkol pro Vás:
Z výše uvedených faktorů si vyberte alespoň čtyři a navrhněte příklady aplikace motivačních faktorů v edukaci chemie. Svoje návrhy specifikujte vzhledem k vývojovým zvláštnostem a individuálním schopnostem žáků. Zpracujte písemně a odešlete e-mailem tutorovi, který vaši práci bude hodnotit kvalitativně pomocí slovního hodnocení.
Příklad řešení:
Např. si vyberete pomoc a podporu s regulací učení žáka. V tomto případě budete poskytovat žákovi cílenou zpětnou vazbu (v praktických cvičeních v chemii poukážete na správnost postupu bádání, způsobu záznamů, výstupů apod.)
Vnitřní motivace a potřeby žáků
Pro učení žáků je nezbytný rozvoj vnitřní motivace. Tato motivace vychází z aktualizace žákových potřeb a má kladný vliv na školní úspěšnost a kvalitu učení žáka.
Mezi základní potřeby, které rozvíjíme z pohledu vnitřní motivace žáků k učení, patří:
1. Potřeby poznávací
- potřeba vyhledávání a řešení problémů,
- potřeba smysluplného receptivního poznávání (patří sem např. získávání nových poznatků, informací, atd.).
2. Potřeby sociální
- potřeba vlivu a prestiže (pozitivní působení na druhé, pozor na negativní směřování této potřeby, které vede k ovládání druhých),
- potřeba afiliace (potřeba pozitivních vztahů).
3. Potřeby výkonové
- potřeba vyhnutí se neúspěchu (žáci mají strach ze situací, které vedou k odhalení jejich schopností, odmítají soutěže, při srovnávání výkonu s ostatními žáky se cítí ohroženi; uplatňují se pouze tehdy, pokud mají úspěch jistý, apod.),
- potřeba úspěšného výkonu (žáci vyhledávají uznání za práci, orientují se na budoucnost, jsou vytrvalí u úkolů se střední obtížnosti, nevzdávají se apod.).
Úkol pro vás:
Z psychologie si zopakujte teoretická východiska a vývoj uvedených skupin potřeb. Tyto znalosti pak využijte při aplikaci ve výuce chemie.
Závěr
Pro efektivitu učení žáků je nezbytné, aby učitel propojoval vnější a vnitřní motivaci žáka. Vždy však záleží na individuálních zvláštnostech jednotlivých žáků a pedagogickém mistrovství učitele.
Pro efektivní motivaci v chemii doporučujeme využívat nejen dobrou znalost oboru, vhodné metody a formy práce, ale také je potřeba využívat pedagogickou diagnostiku motivačních struktur žáka. V tomto ohledu je potřeba se zabývat např. vztahem žáka k předmětu, obtížností učiva pro žáka, zájmy žáka apod.
Nyní vás čeká závěrečný úkol k otázkám motivace.
Úkol pro vás:
Prostudujte si odbornou literaturu a zkuste si v pedagogické praxi změřit v hodinách chemie motivaci žáka. Doporučujeme následující literaturu k vašemu samostudiu diagnostiky motivace žáka:
ČÁBALOVÁ, D. Pedagogika pro učitele základních a středních škol. Plzeň, 2012. CD.
PAVELKOVÁ, I., HRABAL, Vl. Jaký jsem učitel. Praha: Portál, 2010.
LOKŠOVÁ, I., LOKŠA, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999.
HRABAL, V. Jaký jsem učitel. Praha. SPN, 1988.
Svá empirická zjištění pak e-mailem odešlete tutorovi. Hodnoceni budete především za: vhodnou volbu diagnostického nástroje k zjištění motivace žáka, způsob zpracování výstupů a závěrečné doporučení k motivaci žáka v chemii.