Předmět didaktika výchovy ke zdraví

Tento pojem se v přesné didaktické terminologii většinou nepoužívá. Nicméně v běžném hovoru o procesu vzdělávání se s ním můžeme setkat tak, jak byl využit námi v uvedené definici. V kurikulárních dokumentech    se poznatky vymezují prostřednictvím pojmu kompetence. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání se uvádí: „Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných        ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu         a k posilování funkcí občanské společnosti.“ (RVP ZV, 2017, s. 10)

Pojem kompetence v sobě zahrnuje další pojmy, jež se vztahují k osobnostním vlastnostem jedince:

• Schopnosti – soubor faktorů, které umožňují jedinci zvládat různé činnosti na základě jeho aktuálních potřeb a aktuálních situací. V. Holeček schopnosti považuje za „základní, všeobecné a relativně trvalé vlastnosti osobnosti člověka, projevující se v kvantitativních a kvalitativních charakteristikách výkonu“ (2003, s. 58, 76). Schopnosti člověka jsou založeny na vědomostech a dovednostech.

• Vědomost – soubor představ a pojmu. Podle V. Holečka můžeme představu vymezit jako „názorný obraz předmětů a jevů v našem vědomí, které v daném okamžiku nevnímáme a které jsme: kdysi vnímali či nikdy nevnímali.“ Stejný autor vymezuje pojem jako: „odraz obecných a podstatných vlastností předmětů a jevů ve vědomí člověka“ (2003, s. 58, 76).

• Dovednost – pohotovost jedince aplikovat osvojené vědomosti (na úrovni zapamatování, porozumění) do jednotlivých situacích různé obtížnosti (úroveň: aplikování a hodnotícího posuzování).

• Vlohy – jsou považovány za biologickou podstatu výkonových vlastností člověka. Tzn., každý z nás má určité vrozené předpoklady pro vykonávání nějaké činnosti. Tyto biologické předpoklady se rozvíjejí (zkvalitňují) učením, a tím vzniká schopnost jedince zvládat úkoly na určité kvantitativní a kvalitativní úrovni. Vlohy se obecně rozlišují v následujících stupních:

Nadání – umožňuje nadprůměrné, pozoruhodné výkony.

Talent – vysoce rozvinuté nadání, je předpokladem vynikajících výkonů.

Genialita – mimořádně rozvinutý talent umožňující vrcholnou tvorbu mnohdy s historickým významem (např. v oblasti vědy, kultury, sportu apod.).

• Postoj: je dle Allporta určitý mentální a nervový stav připravenosti organismu k reakcím utvořený na základě zkušenosti, který má usměrňující a dynamizující vliv na chování jedince (In Prunner, 2003, s. 199). Můžeme konstatovat, že do kompetenčního chování člověka patří způsob automatického či promyšleného reagování na možnosti výběru jednotlivých variant vyskytující se v řešení různých situací a zároveň pohotová orientace na celospolečenské dění.

• Hodnota: je z pohledu mnohých autorů možné chápat jako rozličný vztah subjekto - objektového charakteru, který je společensko historicky determinován (Prunner, 2003, s. 206). Hodnotu ve struktuře osobnosti člověka je možné považovat jako kritérium, normu, stimul, regulační prvek v činnosti jednotlivců, případně i celých skupin.  

            Z výše uvedeného je patrné, že didaktika je základní disciplína pedagogiky, jež systematickým způsobem hledá cesty k tomu, aby si jedinec osvojil kompetenční chování ve vybraných vědních oborech podle celospolečenské potřebnosti a jeho osobního zájmu. V rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV, 2021, s. 2) jsou za vědní obory určené k osvojování poznatků považovány:

• Jazyk a jazyková kompetence (vzdělávací obory: český jazyk a literatura, anglický jazyk, další cizí jazyk)
• Matematika a její aplikace (vzdělávací obor: matematika a její aplikace)
• Informační a komunikační technologie (vzdělávací obor: informační a komunikační technologie)
• Člověk a jeho svět (vzdělávací obor: člověk a jeho svět)
• Člověk a společnost (vzdělávací obory: dějepis, výchova k občanství)
• Člověka a příroda (vzdělávací obory: přírodopis, zeměpis, fyzika, chemie)
• Umění a kultura (vzdělávací obory: hudební výchova, výtvarná výchova) 
• Člověk a zdraví (vzdělávací obory: tělesná výchova, výchova ke zdraví)
• Člověk a svět práce (vzdělávací obor: člověk a svět práce)
• Doplňující vzdělávací obory (dramatická výchova, etická výchova, filmová/audiovizuální výchova, taneční a pohybová výchova)
• Průřezová témata (osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana, výchova myšlení evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, environmentální výchova, mediální výchova).