Předmět didaktika výchovy ke zdraví

Efektivita didaktického či pedagogického procesu je ovlivněna mnohými faktory. Za tyto faktory je možné považovat osobnost žáka, sociální skupiny, kulturní antropologické determinanty, ekonomické a sociální aspekty atd. Pro pochopení širšího kontextu didaktického procesu v rámci oborové didaktiky se zaměříme na osobnost žáka, sociální klima školní třídy a rodinu.

• Většina autorů (viz. K. Balcar, 1983; O. Čačka, 2001; V. Holeček 2003, 2007; M. Nakonečný, 1995, 1997, 2000; P. Říčan 1972, 2007; V. Smékal, 2002; aj.) definuje osobnost jako organickou jednotu všeho tělesného a psychického, vrozeného a získaného, jež je typická pro daného jedince, utvářená a projevující se v jeho chování (tj. činnosti a společenských vztazích). Mezi základní determinanty osobnosti žáka, jež ovlivňují efektivitu učení, patří: aktivačně-motivační vlastnosti, dynamické vlastnosti, charakterově-postojové vlastnosti, seberegulační vlastnosti, výkonové vlastnosti, individuální vlastnosti. Podrobnější informace o charakteristice těchto vlastností je možné získat v každé monografii psychologie osobnosti (např. Říčan, Pavel. Psychologie osobnosti, 2010). Uvedenými vlastnostmi se teď nebudeme zabývat podrobněji, budeme se k nim vracet v rámci dalších témat oborové didaktiky.

• V odborné literatuře (viz Čáp, Mareš, 2000; Fontána, 1997, Holeček, 2001; Hrabal & Hrabal, 2002;) se uvádí, že školní úspěšnost a neúspěšnost žáka, jeho vhodné či nevhodné chování vůči spolužákům      i vůči učiteli jsou proměnné, které nejsou ovlivňovány jen osobnostními zvláštnostmi žáka jako jednotlivce, ale také školním mikrosociálním prostředím (prostředím školy, třídy apod.). Pokud jde o školní třídu, vzniká v ní specifická sociálně psychologická proměnná, která                  se označuje jako sociální klima školní třídy.

J. Mareš termínem sociální klima školní třídy označuje jevy „dlouhodobé, typické pro danou třídu a daného učitele po několik měsíců či let. Jejich tvůrci jsou: žáci celé třídy, skupinky žáků v dané třídě, jednotliví žáci, dále soubor učitelů vyučujících ve třídě a konečně učitelé jako jednotlivci“ (2013, s, 591).

            V. Holeček na základě diagnostického dotazníku „Naše třída“ blíže charakterizuje sociální klima školní třídy podle následujících hledisek:

1.     Spokojenost ve třídě – vztah žáků ke své třídě, míra spokojenosti, pohody ve třídě.

2.     Konflikty mezi žáky – tzv. třenice, od napětí přes spory, rvačky až po šikanu.

3.     Soutěživost ve třídě – konkurenční vztahy, míra snah po vyniknutí, prožívání neúspěchu.

4.     Obtížnost učení – jak žáci prožívají nároky školy, jak je učení namáhavé, obtížné či nezajímavé.

5.     Soudržnost třídy – přátelské či nepřátelské vztahy mezi dětmi, míra pospolitosti dané třídy.

6.     Pořádek při výuce – kázeň žáků při vyučování, míra spolupracujícího chování.

 Pro zdárný pedagogický proces je důležité, aby sociální klima školí třídy bylo optimální ve všech výše vyjmenovaných aspektech. Pokusíme        se ve stručnosti nastínit, jak jednotlivé činitelé (aspekty) mohou mít vliv na efektivitu učení:

-          Spokojenost žáků ve třídě: důležitý motivační faktor, žák si příjemné prostředí spojuje s procesem učení. Ve školním kolektivu zažívá pozitivní pocity.

-          Konflikt mezi žáky: přetrvávající a vyhrocené konflikty znemožňují efektivní využívání aktivizujících prvků v pedagogickém procesu (využívání aktivizačních a komplexních metod ve výuce). Konflikty mohou mít vliv na rozvoj agrese a šikany ve třídě.

-          Soutěživost ve třídě: do určité míry motivující faktor v učení (uspokojování vnitřní potřeby prestiže). Na druhé straně velká soutěživost mezi žáky navzájem může vést k napětí, závidění, tzn. ke vzniku mezilidských konfliktů.

-          Obtížnost učení: v rámci sociálního klimatu školní třídy se jedná např. o dosahování výkonové potřeby. Žáci mohou zažívat příjemný pocit z toho, že učivo optimálně zvládli.

-          Soudržnost třídy: přátelské vztahy a vzájemná sounáležitost přispívá ke spolupráci mezi žáky v učení, a tím může docházet k lepším studijním výsledkům v rámci celé skupiny. 

-          Pořádek ve výuce: kázeň žáků při vyučování je důležitým předpokladem pro realizaci efektivního pedagogického procesu.

ÚKOL: Zamyslete se, jakým způsobem můžete pozitivním způsobem ovlivnit sociální klima školní třídy. Využijte při tom už dříve osvojené poznatky ze sociální a pedagogické psychologie.

•  Rodina je pro žáka z mnoha aspektů nejdůležitější sociální skupinou v jeho životě, která mu poskytuje bezpečí, sociální oporu a podněty k osobnostnímu růstu. V tomto textu budeme na problematiku rodiny pohlížet jen z aspektů, které mají vliv na pedagogický proces ve škole. Rodina se spolupodílí na utváření studijních návyků a hodnotově-postojových vlastností směřující ke vzdělávání. Jakým způsobem budou tyto záležitosti v osobnosti žáka naplňovány, to záleží na plnění jednotlivých funkcí rodiny. Z. Helus (2007, s. 151) vyčleňuje pět kategorií rodin podle jejich funkčnosti vzhledem k dítěti:

-        Rodiny stabilizovaně funkční

-        Funkční rodiny s přechodnými, více či méně vážnými problémy

-        Rodiny problémové

-        Rodiny dysfunkční

-        Rodiny afunkční

V případě, že v rodině nastanou situace, kdy z nějakého důvodu se naruší stav stabilního plnění funkcí, je velká pravděpodobnost, že tato nepříznivá okolnost bude mít negativní vliv na rozvoj osobnosti dítěte v oblasti osvojování si poznatků a celkové osobnostní integrity.

ÚKOL: Zopakujte si základní fakta z problematiky rodiny: funkce rodiny, typy rodiny, současné charakteristiky rodiny. Využijte při tom už dříve osvojené poznatky ze sociální psychologie.