KPG/MPR Metodika primární prevence
Abschnittsübersicht
-
Název projektu:
Internacionalizace, spolupráce, inovace, reflexe a evaluace v přípravě budoucích učitelů
Registrační číslo:
CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_068/0015764
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons 4.0 ve variantě BY-SA
Vážení studenti,vítejte na stránce výukové podpory předmětu MPR – metodika primární prevence. V rámci projektu "Inspire" Vám nabízím v následujících kapitolách 12 témat inovovaného předmětu MPR. Kapitoly jsou členěny dle jednotlivých témat, kde naleznete i další doplňující materiál ve formě brožur, testů a doporučení, vztahující se k textu kapitoly. Závěrem Vás požádám o vyplnění evaluačního dotazníku. Přeji příjemné studium a efektivní zúročení získaných vědomostí v praxi. Klimtová -
Studium obsahu předmětu MPR – Metodika primární prevence obsahuje blok přednášek a seminářů. Obsah přednášek je založen na zprostředkování informací, na charakteristice jednotlivých fenoménů, se záměrem pochopit strukturu a význam obsahu tohoto předmětu. Cílem je, aby studenti byli připraveni a schopni adekvátně reagovat, pokud se při jejich výkonu povolání vyskytne u žáků nežádoucí či rizikové chování, a aby jejich postupy byly adekvátní a dosahovaly co nejvyšší možné úrovně aplikace. Semináře se odvíjejí od interaktivních aktivit s modelací jednotlivých situací, za pomocí dostupného technického vybavení učeben FPE ZČU.
-
Hlavní podstatou primární prevence, je pomocí intervenčních přístupů, předcházet vzniku rizikového chování u osob, u kterých ještě toto chování nebylo zaznamenáno. Pod pojmem rizikové chování, si lze představit takové projevy, v jejichž důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost (Miovský &Zapletalová, 2006).
Dříve užívaný pojem sociálně-patologické jevy, jak se tato specifická oblast nazývala, byl nahrazen před více jak deseti lety, z důvodu určité stigmatizace. Primární prevence zahrnuje veškeré aktivity, které jsou realizovány s cílem předejít problémům spojeným s výskytem rizikového chování. "Za prevenci rizikového chování považujeme jakékoli typy výchovných, vzdělávacích, zdravotních, sociálních či jiných intervencí směřujících k předcházení výskytu rizikového chování, zamezujících jeho další progresi, zmírňujících již existující formy a projevy rizikového chování nebo pomáhajících řešit jeho důsledky" (Miovský, 2010).
Primární prevence je na dělena na tzv. specifickou a nespecifickou primární prevenci. Specifická je nejčastěji poskytována ve školách a školských zařízeních a směřována na aktivity a programy, které díky svému specifickému záměru působí na předcházení a omezování rizikového chování žáků. Při aplikaci nespecifické primární prevence jsou aktivity zaměřeny na cílové skupiny v jejich přirozeném prostředí, se záměrem formovat osobnost žáků, tak aby působila pozitivně k upevnění zdravých postojů a názorů. Ideou nejen škol, ale i celé společnosti, je předat stávající generaci žáků znalosti, dovednosti a postoje podporující zdravý životní styl, tak aby získané znalosti dokázala uplatnit ve svém chování nejen na půdě školy, ale i v běžném životě.
Primárním úkolem školy je zajištění vzdělávací činnosti, přesto ji v praxi lze jen těžko oddělovat od působení výchovného. (Vališová, Kasíkova, 2011). V případě záměrného působení na žáka při výchovně vzdělávacím procesu, předáváme určité poznatky a dovednosti a můžeme dosáhnout určitých změn v jeho postojích. Práce učitele je založena na souběhu výchovy a vzdělání. Rizikové chování je součástí naší společnosti a zcela vymýtit nelze. Lze mu ale předcházet nebo ho alespoň účinně minimalizovat, pomocí primárně preventivního působení v období vývoje jedince, při zaujímání postojů k budoucímu životu. Jaké jsou postupy, specifikace a možnosti účinně působit, je shrnuto v následujících textech.
Následné kapitoly vycházejí z metodických doporučení pokynů, v oblasti primární prevence rizikového chování, schválených Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále MŠMT), které má tuto problematiku ve své působnosti. Dalším nosným podkladem byly Strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže, zpracovaných pro jednotlivě specifikované oblasti rizikového chování, které jsou rozšířeny v největší míře, nebo jejich působení je vysoce patologické. Z těchto doporučených postupů ve formě metodik, je momentálně k nynějšímu roku 2023 zpracováno dvacet tři. V následujících stránkách jsou zpracována, dle mého úsudku, ta s častým výskytem a vysokým rizikem vzniku patologických či nežádoucích projevů chování.
Jednotlivé kapitoly jsou koncipovány tak, že jsou zpracovány metodickou koncepcí "pět klíčových otázek" hierarchickém řazení: kdo, co, komu, proč a jak (případně alternativně jiných základních otázek, bude-li to struktura obsahu vyžadovat). V úvodu každé z hlavních kapitol, jsou stanoveny základní cíle s vazbou na obsah kapitoly a jejích podkapitol, s doplněním otázky před zahájením výuky jednotlivých témat a na závěr probíraného tématu. Jednotlivá témata jsou zpracována informační formou charakterizující základ či kvintesenci, pro lepší uchopení podstaty vycházející z dané problematiky a jako reakce vyplývající z logické struktury obsahu dané problematiky. V rámci rekapitulace jsou vždy na závěr kapitoly shrnuty stěžejní informace z probraného obsahu. Po ukončení výuky celé kapitoly je vhodné připravit krátkou interakci pro studenty, k upevnění získaných informací i jinou než frontální formou výuky z možných příloh.
Pro přednášející
Evaluace výukového programu formou ověření znalostí před zahájením výuky a po absolvování přednášek a seminářů
V následující kapitole naleznete dva testy, které jsou postaveny na kritériu bazálních znalostí pedagogických pracovníků v oblasti primární prevence. Navrhuji na začátku, před zahájením výuky, studenty test nechat vypracovat. U závěrečné kapitoly jsou také dva testy, ale ty jsou již koncipované tak, že po jejich úspěšném vypracování, je možné zhodnotit úroveň vědomostí, jako průměrnou a standardní znalost vysokoškolsky vzdělaných pedagogických pracovníků. Díky tomu je možné ověřit, v jaké výši studenti jednotlivé informace zpracovali. Nesdílnou součástí vzdělávání je evaluace a v závěru tohoto výukového materiálů jsou navrženy jednotlivé aktivity, které umožní usuzovat o efektivitě studia a edukativním potenciálu těchto materiálů.
-
V této kapitole je objasněn význam primární prevence ve školách a školských zařízeních, její obsahová náplň s představením základních pojmů v této oblasti. Také je zde představena náplň školního metodika prevence.
Pět klíčových otázek:- kdo: hlavním aktérem je žák/student ve škole nebo školském zařízení,
- co: problematika primární prevence a rizikového chování žáků – vysvětlení základních pojmů s úvodem do problematiky,
- komu: studentovi, jako příjemci informací,
- proč: z důvodu opodstatněné potřeby, naléhavého stavu ve školství v ČR a splnění studijních podmínek,
- jak: nejlépe komplexní formou, případně frontální (podmiňující je osobnost a dovednosti přednášejícího).
-
V této kapitole bude charakterizován minimální preventivní program, jeho obsah a zmíněny způsoby jeho uskutečňování. a Závěrem budou představena legislativní a metodologická doporučení v aktuálním znění MŠMT.
Pět klíčových otázek:
- kdo: hlavní aktér této kapitoly – metodik primární prevence, učitel,
- co: minimální preventivní program, strategie PP a metodická doporučení MŠMT k PP,
- komu: studentovi, příjemci informací,
- proč: z důvodu přijetí zásadních informací,
- jak: ve formě prezentací a přednáškou.
-
Tato kapitola, jak sám název předchází, bude pojednávat o záškoláctví jeho identifikace dle možných příčin, postup řešení možnosti nápravy. Z národní strategie primární prevence pro rok 2013-2018, vyšlo z poskytnutých informací krajskými školskými koordinátory prevence a z údajů uvedených v krajských plánech prevence, záškoláctví jako druhé nejvíce rizikové chování žáků na základních školách. V této kapitole se seznámíte s projevy, důvody a možnými způsoby řešení a eliminace tohoto rizikového projevu žáků.
Pět klíčových otázek:
- kdo: žák,
- co: nechození do školního vzdělávacího zařízení,
- komu: studenti,
- proč: pochopení dané problematiky příjmem informací a kazuistikou s vlastním přijetím,
- jak: příjmem informací a kazuistikou s vlastním přijetím.
-
Zde bude vymezena agrese, představeny druhy šikany a její možné iniciace. Seznámeni budete s charakteristikou jednotlivých stádiích s doporučenými postupy při řešení probíhající šikany. Zmínka bude i o šikana zaměřená na učitele a na krizový plán škol. Součástí je i souhrn postupů pro minimalizaci a prevenci šikany a agrese.
Pět klíčových otázek:
- kdo: žák a učitel ve vzdělávacím zařízení,
- co: omezování, týrání, ponižování,
- komu: studenti / posluchači,
- proč: pochopení problematiky a nastavení prevence,
- jak: příjem informací, poslechnutí podcastu s vlastním postojem a řešením.
-
Co je extrémismus a jeho ekvivalenty a jaké jsou nejvýraznější druhy extremistické chování v ČR je obsahem této kapitoly. Dále jsou popsány projevy extremistického chování ve školním prostředí, identifikace znaků, možnosti minimalizace, včetně příkladů dobré praxe.
Pět klíčových otázek:
- kdo: žáci,
- co: nenávist, strach, dezinformace,
- komu: studenti/posluchači,
- proč: z důvodu eliminace morální intolerance,
- jak: informace, případová studie.
-
Jaké mohou být symptomy rizikového sexuálního chování v roli vykonavatele a oběti se dozvíte v následujících řádcích. Až boomem posledních pár let je problematika pohlaví identity, proto dobrá orientace v ní je pro učitele žádoucí. Dozvíte se o existenci jiných pohlavních chorob než známého "trias", které mají velmi závažné důsledky v plánování rodičovství. Pár řádek je věnováno antikoncepci a významu zahájení pohlavního života.
Pět klíčových otázek:
- kdo: žáci,
- co: pohlanví identita, pohlavní choroby a sexuální chování,
- komu: student/posluchač,
- proč: z důvodu minimální informovanosti a snižující se fertility,
- jak: seznámení a pochopení více aspektů dané problematiky.
-
Níže je představena charakteristika závislostního chování, informace o druzích dělení závislostí a jejich klasifikaci. Představeny budou specifické druhy prevence v této oblasti.
Pět klíčových otázek:
- kdo: žáci, studenti, společnost,
- co: závislost, dezinformace a akceptace validních informací,
- komu: student/posluchač,
- proč: přijetí hrozeb a rizik pro jedince a společnost,
- jak: přijetí informací a relevantních faktů na podkladě vědy.
-
Poruchy příjmu potravy, nemoc nebo rizikové chování? Druhy poruch jejich symptomy a doporučená řešení jsou obsahem této kapitoly. Seznámeni budete s preventivními aktivitami z oblasti poruch příjmu potravy.
Pět klíčových otázek:
- kdo: žák,
- co: problematika příjmu potravy,
- komu: student/posluchač,
- proč: z důvodu fatálních důsledku a častého výskytu ve školním prostředí,
- jak: objasnění příčiny vzniku a následků, případová studie.
-
Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte, jeho změny v chování a fyzické známky násilí. To vše představuje velmi vážnou problematiku dětského věku, díky nedozírným a mnohdy nezvratně patologickým důsledkům. Fyzické tresty (v naší zemi stále tolerovány...). Obsahem jsou také intervence učitele, intervence odborníka a následné řešení sociálně správním a trestně činným orgánům.
Pět klíčových otázek:
- kdo: žáci,
- co: nepřípustné agresivní chování a tárání dítěte,
- komu: student/posluchač,
- proč: eliminace patologického chování, společenská nepřípustnost,
- jak: edukace žáků i široké veřejnosti, všímavost.
-
10 Co představuje kyberšikana, vandalismus, krádeže, sebepoškozování a netolismus v rámci rizikového chování a další formy rizikového chování
Kyberšikana, vandalismus, krádeže a netolismus jako formy rizikového chování, jejich identifikace, postupy v řešení daných problematik a preventivní aktivity nežádoucího chování.
Pět klíčových otázek:
- kdo: žáci,
- co: chování, které negativně působí na jedince i společnost a je nežádoucí,
- komu: student/posluchač,
- proč: eliminace patologického chování, společenská nepřípustnost,
- jak: přijmutím motivujících faktorů delikvence a navržení vlastní intervence.
-
Popis krizových scénářů, krizový plán a jeho využití, plán intervencí. Vzdělávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví na školách. Reflektivní přístupy pedagogů.
Pět klíčových otázek:
- kdo: žák, škola pedagogická sbor, učitel, rodič,
- co: školní klima, vztahové a funkčně vymezené přístupy a jejich dopady,
- komu: student/posluchač,
- proč: z důvodu nezbytné informovanosti a uvědomění si vlastní moci a dopadu chování k žákovi (žákům),
- jak: objasnění problematiky na modelové situaci a uvědomění si efektivity preventivních zásahů.
-
Jakými způsoby provádět analýzu preventivně výchovných aktivit se dozvíte v následující podkapitole. Pro zajištění účinných primárně preventivních opatření s cílem minimalizace projevů rizik a i nežádoucího chování a přijímání efektivních opatření, je nutné disponovat určitými znalostmi a dovednostmi. Pro prokázání efektivity výuky budou v další podkapitole uvedeny výstupové testy, které poslouží pro následnou komparaci s testy vstupními.
Pět klíčových otázek:
- kdo: učitel, zadavatel, pedagogický sbor, vedení škol, ČŠI atd...,
- co: zhodnocení a zpětná vazba,
- komu: student/posluchač,
- proč: z důvodu prokázání efektivity vynaloženého úsilí,
- jak: představením technik a aktivit.
-
Pro zhodnocení a ověření obsahu a funkčnosti v rámci získání vědomostí, je nutné provést evaluaci obsahu předmětu.