KPS/ADUC Autodiagnostika učitele
Osnova sekce
-
Název projektu:
Internacionalizace, spolupráce, inovace, reflexe a evaluace v přípravě budoucích učitelů
Registrační číslo:
CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_068/0015764
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons 4.0 ve variantě BY-SA
Vážení studenti,
vítejte v předmětu věnovaném autodiagnostickým činnostem učitele. Společně s autory publikací (Hrabal st., Hrabal ml., Pavelková, viz seznam literatury), kteří se naším tématem, tedy autodiagnostikou, zabývají, si budeme pokládat otázku „Jaký jsem učitel?“. A na tuto otázku budeme společně hledat odpovědi. Důležité je, abyste se společně učili kriticky prozkoumávat vlastní pedagogickou činnost, analyzovat ji, interpretovat a hodnotit a abyste v této souvislosti vnímali potřebnost sebereflexe. Předmět ADUC velmi úzce souvisí s předmětem "Reflektovaná náslechová praxe", ale hlavní důraz klade na sebepoznání, tedy autodiagnostiku učitele. proces sebepoznání je uskutečňován získáváním zpětných informací, na základě těchto informací je (budoucí) učitel schopen zkvalitňovat svoje pedag. působení. A zde je průsečík s předměty ZRHV a RHV, ale i s dalšími předměty, pojednávajícími o výuce a učení žáků, neboť mají společné téma a cíl: rozvíjet schopnost reflexe a hodnocení kvality výuky. A rozpoznat, v čem kvalitu hledat. K naplnění uvedených cílů jsou připraveny studijní materiály, úkoly k zamyšlení, autodiagnostické techniky aj. Věřím, že tento kurz přispěje k naplnění myšlenky F. A. J. Korthagena, uznávaného odborníka současné teorie a praxe učitelství, podle kterého má být učitel reflektujícím odborníkem, který s oporou v odborném poznání tvořivě promýšlí a domýšlí souvislosti ovlivňující účinnost jeho výuky.
-
Milí studenti,
studijní opora předmětu „Autodiagnostika učitele“ je připravena jako studijní pomůcka, která doplňuje přednáškový cyklus předmětu ADUC.
Kurz obsahuje studijní materiály i úkoly k zamyšlení, ukázky autodiagnostických metod, nad jejichž využitím v pedagogické praxi budeme společně přemýšlet. Kurz směřuje k propojení teorie a praxe, k rozvíjení schopnosti reflektovat vlastní pedagogickou činnost, analyzovat ji, interpretovat a hodnotit, rozvíjet sebereflexi ve smyslu řízené, hodnotící reflexe v procesu komunikace výuky a hodnocení žáků...
Součástí jednotlivých kapitol jsou vybrané studijní texty, viz např. „kniha“, prezentace, úkoly k zamyšlení, vybrané autodiagnostické metody a techniky, doporučená literatura aj. Úkoly budou společně diskutovány a hodnoceny.
Základní teorie budou dále probírány v přednáškách tohoto předmětu. Hlavním úkolem kurzu je zejména aktivní spolupráce, rozvíjení vlastní zkušenosti, aplikace teoretických poznatků do praxe, a především – reflexe zkušeností v roli učitele, porozumění různým výukovým situacím.
Důležité je, abyste si vy, budoucí učitelé, sami kladli otázku: „Jaký jsem učitel?“, abyste chápali, jaké nezastupitelné místo má reflexe v práci učitele a abyste si na výše uvedenou otázku dokázali hledat odpovědi. Protože i dobrý učitel může být ještě lepší :-)
Věra Kosíková, garant předmětu ADUC
-
Téma č. 1: Analýza průběhu výukových situací jako zdroj autodiagnostických informací, důraz na psychodidaktickou analýzu zpracování učiva, na analýzu možností osvojování kognitivních a metakognitivních procesů a jejich aplikace do praxe, do vyučovacích strategií a hodnotících aktivit.
Název úvodního tématu je jakýmsi východiskem pojetí předmětu ADUC.
Důraz je kladen na psychodidaktické porozumění výukových situací, na propojování praxe s teorií, na vaše praktické zkušenosti , jež jsou východiskem pro učební proces a reflexi edukačních situací tak, abyste byli schopni kriticky prozkoumávat vlastní činnost, analyzovat ji, interpretovat, hodnotit (ve vztahu k zamýšleným cílům), přemýšlet nad jejími důsledky a praktické zkušenosti teoreticky reflektovat (dát je do kontextu teorie, vysvětlit, argumentovat).
Kapitola obsahuje studijní materiály, jejichž cílem je inspirovat vás, budoucí učitele, k zamyšlení, k jakési konfrontaci nabízené teorie s vaší zkušeností. Dále obsahuje dotazník Reflexe výukové situace, který reprezentuje cestu od praktických zkušeností k budování vlastních konceptuálních schémat.
Dále je přiložen PROTOKOL M podpory rozvoje profesních dovedností učitele – Tabulka vztahů – porovnání kategorií z Rámce profesních vztahů s kategoriemi tzv. Kontinua profesního rozvoje. Na základě tohoto porovnání byly vytvořeny formuláře: FORMULÁŘ M podpory rozvoje profesních dovedností učitele (vyplňuje mentor) a FORMULÁŘ S podpory rozvoje profesních dovedností učitele, který vyplňuje student na praxi. S těmito formuláři se pracuje v předmětech zaměřených na reflektivní praxi, z tohoto důvodu jsou důležitou součástí i předmětu ADUC – k formulářům se budeme v průběhu kurzu dle potřeby vracet. Ve formulářích je zakotvená hodnotící škála, položky v obou formulářích jsou obsahově srovnatelné, takže je možné porovnat hodnocení od učitele se sebehodnocením studenta, toto porovnání lze sledovat i v průběhu času. -
Kapitola směřuje k zamyšlení a analýze, jaké vlastnosti jsou žádoucí pro výkon učitelské profese. Nabízí se porovnání s tím, co nabízí schéma č. 2, kde jsou ve zkratce analyzovány vlastnosti úspěšného učitele. Zpětnou vazbu o úspěšném učiteli a kritériích úspěšnosti nám poskytne dotazník Hodnocení učitele žákem.
Na základě australské posuzovací škály SEEQ (Students Evaluation of Educational Quality) byl sestaven dotazník pod názvem „Hodnocení učitele žákem“. J. Mareš dotazník SEEQ do češtiny přeložil a upravil z originálu od autora H. W. Marsche. (Zdroj: Mareš, J. Pedagogická psychologie. Praha: Portál, 2013).
-
Téma Autodiagnostika učitele se zabývá sebereflektujícími otázkami, které se vztahují k vlastnímu pojetí výuky, tedy k pojetí učiva, cílů výuky, pojetí žáka a jeho úspěšnosti, sebepojetí sama sebe jako učitele.
Kapitola nabízí příklady sebereflektujících otázek, zároveň motivuje k formulaci jiných...
-
Kapitola pojednává o aktivitách učitele, směřujících k zjišťování motivace a postojů žáků k učení. Pro každého žáka – v závislosti na jeho schopnostech, zájmech, rodinném zázemí a trendu třídy – je postoj k předmětům jiný, ale největší vliv na oblibu předmětu, chápání jeho obtížnosti a smysluplnosti má učitel. Je to jeho způsob výuky, motivace žáků a způsob hodnocení, které jsou pro vztah k předmětu významné. Uvedená problematika je analyzována i v následujících kapitolách.
-
Kapitola s názvem Autodiagnostický rozbor klasifikace a hodnocení směřuje k pochopení pojetí hodnocení, Jejím cílem je zhodnocení kritérií hodnocení a zdůraznění smyslu hodnocení, které spočívá ve zpětné vazbě žákům.
V souvislosti s tím se nabízejí autodiagnostické otázky: Vnímám smysl hodnocení ve zpětné vazbě žákům? Umím pracovat s chybami žáků?
Kapitola obsahuje prezentaci k pojetí hodnocení, dále prezentaci k práci s chybou. Zaměříme se na chybování učitelů.
-
Sociální vnímání je vnímání druhých osob, které je ovlivněno mnoha objektivními i subjektivními faktory. To, jak učitel vnímá žáka, jaký obraz si o něm vytváří z hlediska úspěšnosti, může mít pro žáka pozitivní i negativní konotace. Žák se začne měnit k obrazu, který si o něm učitel vytvořil. Učitel tak zásadně ovlivňuje sebepojetí žáka.
-
Naše základní otázka je:" Jaký jsem učitel?" Abychom si mohli odpovědět, tuto otázku promýšlíme ze všech stran a dále se ptáme:" Co znamená efektivně vyučovat?" Každý z nás má svoji zkušenost, která je pro nás důležitá, ale jsou tu i další proměnné, které efektivitu, kvalitu toho, jak pracujeme se žáky, ovlivňují. Důležité je, aby si každý učitel průběžně zjišťoval postoje žáků ke svému předmětu, oblibu, obtížnost, význam předmětu pro žáky. A také je důležité, aby měl nástroje, jak tyto skutečnosti zjišťovat. Z tohoto důvodu si představíme vybrané techniky a metody, které nám mohou poskytnout další autodiagnostické údaje a náměty k přemýšlení.
V této kapitole se budeme věnovat postojům žáka k předmětu, v druhé prezentaci se zamyslíme nad tím, jakou autodiagnostickou hodnotu výsledky dotazníku mají. A na základě přiloženého studijního materiálu budeme diskutovat, jak můžeme ovlivňovat postoje žáků k předmětu.
Jaké sebereflektující otázky z uvedeného vyplývají?
-
Kapitola obsahuje vybrané příklady využití dotazníků a jiných technik k získávání autodiagnostických údajů. Je třeba zvážit, jaké diagnostické údaje o sobě jako o (budoucím) učiteli chci získat a jak s těmito údaji dále pracovat.
-
Studenti,
prošli jsme kurzem ADUC, ve kterém jsme se zabývali autodiagnostikou učitele. Všechny aktivity směřovaly k posílení vaší reflektivní kompetence, neboť hledání odpovědi na základní otázku autodiagnostiky učitele:
„Jaký jsem učitel?“ vede přes účinnou sebereflexi vlastní pedagogické činnosti.
Předmět ADUC souvisí s dalšími předměty, které mají podobné cíle – hledání cest k efektivní edukaci, máte tedy zkušenosti, které, věřím, i náš předmět posunul a obohatil.
Náš hlavní cíl byl pochopit význam reflexe v práci pedagoga, druhým cílem bylo seznámit se s možnostmi využití autodiagnostických metod v práci pedagoga. Věřím, že jsme se vytýčeným cílům přiblížili, že počáteční kroky jsme naplnili.
Tento kurz nepovažuji za dokončený, naopak, společně budeme třídit a hodnotit aktivity, které považujete za smysluplné, budeme doplňovat další činnosti a autoevaluační metody a techniky, budeme si pokládat další sebereflektivní otázky a budeme společně na tyto otázky hledat odpovědi.
Věřím, že vám kurz ADUC aspoň částečně pomůže orientovat se v profesi učitele a v odpovědi na otázku:
JAKÝ JSEM UČITEL?
Jde o to, aby tato otázka byla přirozenou součástí vaší učitelské praxe.